Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2017

39. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 27. září 2017 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 9. do 1. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Během noci je vidět Neptun a Uran. Ráno se objevuje jasná Venuše a slabý Mars. Merkur mizí za Slunce. Aktivita Slunce může být vyšší, vrací se stará oblast se skvrnami. Kolem Země proletěla sonda OSIRIS-REx. Očekáváme několik startů raket.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 28. září v 4:54 SELČ. Nyní je tedy na večerní obloze a v úterý bude poblíž Saturnu. Pozorovatelé útvarů na jeho povrchu si přijdou na své, protože terminátor prochází v podstatě středem kotouče. Ve středu 27. 9. kolem 22:00 SELČ by měl být ideálně nasvětlen útvar Lunar X a patrně i Lunar V. Od soumraku bude proto zajímavé se podívat.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) už je příliš blízko Slunci a je tak i za soumraku poblíž jihozápadního obzoru.
Vzdálené planety, Neptun a Uran, najdeme po setmění na východě až jihovýchodě. Jsou vidět prakticky celou noc.
Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag) jako jasná Jitřenka a také slabý Mars (1,8 mag). Merkur je velmi jasný (–1,2 mag), ale už se úhlově opět blíží Slunci (do tzv. horní konjunkce).

Aktivita Slunce je nízká, ale vrací se stará aktivní oblast AR 2673. Tedy ta s krásnou skupinou skvrn a mohutnou aktivitou, doprovázenou silnými erupcemi třídy X. Poslední taková erupce se zde odehrála 17. září, když byla na odvrácené straně. Víme o ní ale díky snímkům sondy STEREO-A a díky nasnímanému oblaku plasmatu (CME), který byl vidět na korónografech SOHO. Poslední snímky potvrzují, že zde zbyly i nějaké skvrny, takže bude i co pozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 69: Maximální rozevření Saturnových prstenců (1. 10. 2017)

Opozice Saturnu Autor: Wikimedia Commons
Opozice Saturnu
Autor: Wikimedia Commons
Ačkoli opozice Saturnu je už dávno minulostí (nastala v polovině června), právě teď nastává okamžik, kdy je rovník planety nejvíce naklopen vůči Slunci a my tak vidíme prstence planety nejvíce rozevřené. Tato situace nastává zhruba jednou za 15 roků. Nyní je díky tomu výborně vidět severní pól planety se známým hexagonem. Teď už je planeta nízko na obloze, takže s detailním pozorováním musíme počkat spíše na další opozici, ale to nevadí, prstence budou pěkně rozevřeny i příští rok (letos 27°, poté asi 26°). Díky různému náklonu prstenců se také stává, že nám při pohledu ze Země jakoby zmizí. Rovina prstenců je tak tenká, že je nemáme šanci běžnými prostředky spatřit. Nejbližší takový okamžik nastane 27. března 2025, žel Saturn v té době bude na ranní obloze nepozorovatelný, bude blízko Slunci. Další maximum rozevření prstenců nastane v roce 2032. Tehdy se bude Saturn promítat do souhvězdí Býka a nám se tak naskytne ideální možnost jej pozorovat, protože bude mnohem výše nad obzorem, než letos, kdy to bylo v maximu jen asi 15°.

Pozorování č. 70–71: M 31, M 32 a M 110 v nejlepších pozorovacích podmínkách (1. 10. 2017)

Kresba galaxie v Andromedě Autor: Michael Vlasov
Kresba galaxie v Andromedě
Autor: Michael Vlasov
Známá trojice galaxií v souhvězdí Andromedy se nám nyní nabízí kolem místní půlnoci (01:00 SELČ) nejvýše nad obzorem. Už zvečera je Andromeda vysoko a i nezkušené oko zde na tmavé obloze snadno zahlédne mlhavý obláček, galaxii M 31. Jedná se o největšího zástupce Místní skupiny galaxií. Jinak je to ale spirální galaxie, celkem podobná naší Mléčné dráze. Světlo z ní k nám letí zhruba 2,3 milionu let. To, jak ji vidíme, tedy ukazuje, jak v té době vypadala. O galaxii můžeme zároveň říci, že patří k těm málo, které se k té naší přibližují a v budoucnu se obě srazí, nebo spíše prolnou, protože ke srážkám hvězd uvnitř nedojde a pouze se místy zhustí mezihvězdný prach a plyn a dojde k nové překotné tvorbě hvězd. Velká mlhovina v Andromedě, jak se galaxii M 31 přezdívá, se v dalekohledu jeví rozpadající se na jednotlivá ramena a jasnější zhuštěniny hvězdotvorných oblastí. I z města je vidět alespoň jasné okolí jádra.
Podobně jako naše Galaxie má své průvodce (Malý a Velký Magellanův oblak), také M 31 je obklopena dvěma dobře viditelnými průvodci. Gaůaxie M 32 je eliptická a poměrně hustá ke středu a v menším zvětšení se může jevit jako mlhavá hvězda uvnitř nebo u okraje velké galaxie M 31. Druhý průvodce, M 110, je také eliptického tvaru a ve velkém dalekohledu se zde u středu dá vypozorovat tmavé flíčky.

Kosmonautika

  • Čínská nákladní loď TianZhou 1, která v minulých měsících provedla opakované testy spojení se stanicí Tiangong-2, včetně přečerpávání paliva, ukončila svou činnost a vstoupila do atmosféry.
  • Kolem Země úspěšně proletěla sonda OSIRIS-REx, která nyní míří k asteroidu Bennu, kde odebere vzorky. Družici fotografovali také dva čeští astronomové. Ve větší vzdálenosti od Země Milan Antoš a blíže Zemi pak pomocí vzdáleného dalekohledu také Martin Mašek. Jejich výsledky jsou k vidění na Astrofóru.
  • V neděli ráno úspěšně odstartovala raketa Atlas V s tajnou družicí NROL-42.
  • V týdnu by mělo proběhnout několik startů. Na raketě Proton-M/Briz-M má být ve čtvrtek před 21. hodinou vynesena družice AsiaSat-9. O den později má startovat čínská raketa CZ-3B, před půlnocí také evropská Ariane 5 s dvěma družicemi. Blíží se také start rakety Falcon 9 z Kalifornie, můžeme očekávat statický zážeh.

Výročí

  • 25. září 1992 (25 let) odstartovala sonda Mars Observer. Bohužel během přeletové fáze k Marsu, tři dny před plánovaným usazením na jeho oběžné dráze, byla se sondou komunikace přerušena. Další snaha obnovit spojení byla marná. Mnohé přístroje byly později vyrobeny znovu pro misi Mars Global Surveyor, která pracovala u Marsu úspěšně od roku 1997 do 2006.
  • 27. září 2007 (10 let) odstartovala sonda DAWN. Její velmi úspěšná mise nám pomohla do detailu poznat dvě velká tělesa z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nejprve byla zkoumána Vesta a poté zakotvila na oběžné dráze kolem Ceres, kde je doposud.
  • 29. září 1962 (55 let) byl vypuštěn první kanadský satelit Alouette 1. Ačkoli byl vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.
  • 29. září 1977 (40 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Venuše v konjunkci s Marsem
  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Olbersia
  • Výročí: Mercury-Atlas 8, Wally Schirra
  • Výročí: Meteorit Zagami z Marsu
  • Výročí: Sputnik 1
  • Výročí: Robert Goddard
  • Výročí: ESO, vznik
  • Výročí: Pioneer-Venus, konec mise

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mars Observer, Dawn, Alouette 1, Saljut 6


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »