34. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 8. do 28. 8. 2022. Měsíc bude v novu. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce byla dočasně zvýšená. Na Floridě vrcholí přípravy těžké rakety SLS, jejíž start je zatím v plánu 29. srpna. Pokračují starty Falconů 9 se Starlinky. Před 95 lety se narodil slovenský astronom Ľubor Kresák.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 27. srpna v 10:17 SELČ. Ještě předtím ve čtvrtek 25. 8. ráno bude procházet asi 3° od hvězdokupy Jesličky (M44 v Raku) a bude asi 9° nad planetou Venuší. Při konjunkci s touto planetou, v pátek 26. srpna ráno, bude asi 4° vlevo od Venuše. Pozorovat toto seskupení bude třeba kolem 5:00 SELČ, kdy budou obě tělesa asi 4° nad východoseverovýchodem (azimut 65°).
Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci asi 24° vysoko nad jihem. Jupiter (−2,8 mag) je o půlnoci téměř 30° nad jihovýchodem. Před čtvrtou ráno stoupá nad jih do výšky více než 40°. Mars (−0,1 mag) se blíží k Zemi a zjasňuje. Zatím jej uvidíme nejlépe nad ránem, když v pět ráno je asi 50° vysoko nad jihovýchodem. Nachází se mezi Plejádami a Hyádami v souhvězdí Býka. Venuše (−3,8 mag) je v pět ráno za svítání ve výšce asi 5° a je vidět jen díky jejímu vysokému jasu.
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru v pondělí 22. srpna ve 3:05 a 23:00 SELČ, ve čtvrtek 25. 8. v 0:35 a 20:30 a v sobotu 27. 8. ve 2:15 a 22:05.
Úkazy měsíců Jupiteru: na noc z úterý na středu 23./24. 8. připadá přechod Europy a jejího stínu. Stín přechází od 22:32 do 1:12 SELČ a měsíc od 0:14 do 2:48. Měsíc Io a jeho stín přechází 25. 8. nad ránem (stín začíná přecházet v 1:46 SELČ a měsíc ve 2:38 SELČ). Zatmění Io nastane 25. 8. ve 23:06 SELČ. Io a jeho stín můžeme zahlédnout také v pátek 26. srpna (stín opustí kotouč ve 22:30 SELČ a měsíc ve 23:16). 26. 8. ve 23:56 ještě vlézá do stínu Jupiteru Ganymed.
Aktivita Slunce se zvýšila, především díky jedné aktivní oblasti a větším skvrnám kolem ní. Ta nyní zapadá a zároveň zde aktivita poklesla a skvrn ubylo. V týdnu však dorazila oblaka plazmatu ze Slunce a nastaly slabší polární záře viditelné pouze v polárních oblastech. Vše se zřejmě vrací k nízké hladině aktivity slunečních erupcí i výskytu větších skvrn. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Raketa SLS už je na startovní rampě, kam byla vyvezena ve středu 17. srpna. Plánovaný termín startu je zatím 29. srpna ve 14:33 SELČ.
Ve středu 17. srpna proběhl ruský výstup do volného kosmu. Cílem byly práce na robotické paži ERA (patřící Evropské vesmírné agentuře). Výstup musel být předčasně ukončen, protože skafandr Olega Artěmjeva vykazoval kolísání napětí.
19. srpna vynesla čínská raketa CZ-2D tři družice Yaogan 35 pro civilní i vojenské pozorování povrchu Země.
19. srpna startovala také raketa Falcon 9 s dalšími družicemi sítě Starlink (mise 4-27). Start i přistání prvního stupně proběhl úspěšně. Další start (mise 3-4) je v plánu 27. 8. z Vandenbergu v Kalifornii a mise 4-23 má letět 28. 8. z floridské rampy LC-39A (ačkoli na vedlejší rampě stojí SLS, tak uvidíme).
Výročí
23. srpna 1927 (95 let) se narodil slovenský astronom Ľubor Kresák. Do roku 1955 pracoval na Skalnatém Plese a objevil dvě komety. V roce 1951 šlo o kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a v roce 1954 spoluobjevil kometu C/1954 M2 (Kresák-Peltier). Později se stal vedoucím oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu SAV v Bratislavě. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří objasnění procesu stárnutí, délky existence a způsobu zániku komet, objev a vysvětlení rezonančních mezer v soustavě komet, určení hmotnosti soustavy asteroidů či objasnění původu Tunguzského meteoritu. Jeho zásluhou se Astronomický ústav zařadil mezi přední světová pracoviště ve výzkumu meziplanetární hmoty.
25. srpna 1997 (25 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o slunečním plasmatu, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak hmoty ze sluneční erupce mířící k Zemi.
27. srpna 1962 (60 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny teploty stovky stupňů Celsia a drtivý tlak pod oblačnou přikrývkou.
28. srpna 1912 (110 let) se narodil anglický astronom George Alcock. Zabýval se nejprve meteorickými roji, ale od roku 1953 vizuálně vyhledával komety a novy. Využíval toho, že si pamatoval, kde je která skupina hvězd a co do ní nepatří. Tím rychle prohlédl velké části oblohy a mohl najít nové objekty. V roce 1959 se mu podařil první objev – poprvé v Británii od roku 1894 – objevil kometu C/1959 Q1 (Alcock). Jenom pět dní na to objevil další kometu C/1959 Q2 (Alcock). V roce 1967 se dočkal prvního objevu novy. Svoji pátou a poslední kometu C/1983 H1 (IRAS-Araki-Alcock) objevil po 80. roce života, a ještě v roce 1991 objevil novu V838 Her.
Výhled na příští týden
- Start SLS(?)
- Měsíc a Antares na večerní obloze
- výročí: (15760) Albion, první po Plutu
- výročí: Édouard Stephan
- výročí: Objev Velké komety 1882
- výročí: Gerald Neugebauer
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).