Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2022

36. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 7. září 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 9. do 11. 9. 2022. Měsíc bude v úplňku a vstoupí postupně do konjunkce s planetami Saturn a Jupiter. Mars a Venuši pozorujeme nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. NASA odložila start rakety SLS s lodí Orion pro závady na motoru a plnění kapalným vodíkem. Očekáváme start evropské Ariane 5 s družicí Eutelsat. Před 45 lety se vydala na svou rekordně vzdálenou pouť sonda Voyager 1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 10. září v 11:59 SELČ. Ve čtvrtek 8. 9. bude 6° jihovýchodně od Saturnu a k těsnější konjunkci s Jupiterem na asi 3° dojde v neděli 11. 9.

Planety
Saturn (0,4 mag) je nad jihem kolem 23:30 SELČ. Výrazně zářící Jupiter (−2,9 mag) je o půlnoci již téměř 35° nad jihovýchodem. Mars (−0,3 mag) je stále lépe viditelný, ale ideální výšky až 60° dosahuje až ráno za svítání. Zato Venuše (−3,9 mag) mizí rychle v záři Slunce a je už ráno prakticky nepozorovatelná. Merkur je v těchto dnech úhlově poměrně daleko na východ od slunečního kotouče, kvůli nízkému sklonu ekliptiky večer je však možné jej pozorovat spíše jen na denní obloze, ale pouze za velmi dobrých podmínek.
Jupiterovy měsíce: 6. září večer přechází Ganymed a jeho stín – stín končí ve 21:00 SELČ a měsíc přechází kotouč Jupiteru od 20:26 do 22:52. Europa vstoupí do stínu Jupiteru 8. 9. ve 22:02. V noci z 9. na 10. září přechází Io – stín 9. 9. od 0:04 a měsíc 0:32. Io vstoupí do stínu 10. 9. ve 21:24 (a po půlnoci v 0:02 se vynoří zpoza Jupiteru).
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru 6. 9. v 0:30 a ve 20:20 SELČ, dále 8. 9. ve 2:10 a 22:00 a 10. 9. ve 23:35.

Aktivita Slunce je opět nízká. A to i přesto, že ještě během víkendu byla na jeho jihozápadním okraji velmi pěkná skupina skvrn. Zaznamenána však byla silná erupce na odvrácené polokouli, tak možná se situace obrátí během týdne. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slunce v H-Alfa 3. 9. 2022 08:29. Snímáno přes vysokou oblačnost. Refraktor achromát 152/1200, D-ERF filtr 160mm, Quark Chromosphere, kamera ASI 1600MM. Jindřichův Hradec Autor: Jiří Spilka
Slunce v H-Alfa 3. 9. 2022 08:29. Snímáno přes vysokou oblačnost. Refraktor achromát 152/1200, D-ERF filtr 160mm, Quark Chromosphere, kamera ASI 1600MM. Jindřichův Hradec
Autor: Jiří Spilka

Kosmonautika

SLS na rampě LC-39B 2. 9. 2022 (snímek doplňuje parhélium na vysoké oblačnosti) Autor: Michal Václavík
SLS na rampě LC-39B 2. 9. 2022 (snímek doplňuje parhélium na vysoké oblačnosti)
Autor: Michal Václavík
Raketa SLS nakonec neodstartovala ani na druhý pokus. V pondělí 29. 8. byl problém na jednom z motorů RS-25 a při druhém pokusu v sobotu 3. 9. se vyskytl problém s únikem vodíku už při tankování. Raketa bude odvezena zpět do budovy VAB a případné další pokusy o start budou oznámeny. Nepřijdou však zřejmě dříve než na konci září či začátku října.

V úterý 6. 9. je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA+ s geostacionární družicí Eutelsat Konnect VHTS (Very High Throughput Satellite).

Výročí

Sonda Voyager Autor: NASA
Sonda Voyager
Autor: NASA
5. září 1977 (45 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.

8. září 1917 (105 let) se narodil německý raketový inženýr Hans Fichtner. Začínal společně s mnoha dalšími v Peenemünde, odkud byl přesunut do USA. Zde se dále věnovali testům a vývoji raket na bázi V2, aby následně vyvinuli mimo jiné i měsíční raketu Saturn V. Fichtner se podílel na konstrukci elektrických systémů prvních amerických raket včetně Saturnu a počítačem řízených systémů na Mysu Canaveral.

8. září 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také 11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem a pořizovala snímky okolí. Opakovaným zapínáním trysek byl pak zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.

9. září 1892 (130 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem Edwardem E. Barnardem pomocí 36palcového dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii (průměr 91 cm). Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Ió, přesně to ale známo není. Má s Jupiterem vázanou rotaci podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.

9. září 1982 (40 let) byla úspěšně vypuštěna raketa Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon 9 firmy SpaceX, se ale nedočkala.

10. září 1857 (165 let) se narodil americký astronom James Edward Keeler. V roce 1888 objevil obřím 36" dalekohledem Lickovy observatoře mezeru v prstenci Saturnu, kterou známe jako Enckeho dělení. Pozorováním dokázal, že prstence jsou tvořeny mnoha malými částicemi. Jedna z mezer v prstenci A, objevená Voyagerem, se dnes jmenuje Keelerova mezera. Společně s Georgem Halem založil časopis The Astrophysical Journal.

11. září 1937 (85 let) se narodil americký astronaut Robert L. Crippen. Jako astronaut NASA působil už programu Skylab a Sojuz-Apollo. Poprvé do vesmíru letěl až 12. dubna 1981, tedy přesně dvacet let po startu Gagarina. Tento let byl ovšem významný, neboť šlo o první testovací let raketoplánu. Na palubě Columbie s ním byl zkušený John Young. Let trval jen dva dny, ale ověřil, že systémy fungují, jak mají. Poté letěl ještě třikrát v raketoplánu Challenger.

Výhled na příští týden 

  • Zákryt Uranu Měsícem
  • výročí: Kennedyho proslov
  • výročí: Mars Global Surveyor u Marsu
  • výročí: Kaguya
  • výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • výročí: Petr Pravec

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Crippen, Robert L. Crippen, James E. Keeler, Conestoga, Amalthea, Hans Fichtner, Surveyor 5, Voyager 1, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »