46. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 12. listopadu v 6:28 SEČ. 10. listopadu je poblíž Jupiteru v Blížencích. 13. listopadu po půlnoci vychází poblíž hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Nejblíže je hned u obzoru po půlnoci, necelého půl stupně daleko.

Planety
Merkur (kolem 1–3 mag) je úhlově blízko Slunci a skryt v jeho záři bude v konjunkci s Marsem. Obě planety však nejsou pozorovatelné.
Venuše (–3,9 mag) je ráno vidět, ale znamená to hledat tuto velmi jasnou Jitřenku velmi nízko nad východem za svítání kolem 6. hodiny SEČ. Je třeba ideální výhled k východnímu obzoru.
Mars (1,5 mag) je nepozorovatelný, je na obloze úhlově stále blíže Slunci.
Jupiter (–2,4 mag) je výše až po půlnoci a vrcholí vysoko nad jihem v brzkých ranních hodinách.
Saturn (1 mag) má velmi dobré podmínky večerní viditelnosti. Nejvýše nad jihem je už po 20. hodině. Pohled na jeho velmi tenké prstence je neopakovatelným zážitkem. Úhel jejich sklonu k Zemi v listopadu klesne pod půl stupně. 14. 11. kolem 19:45 SEČ začne zákryt Titanu planetou.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad východem a jako velmi slabá hvězdička je k nalezení i pouhým okem asi 4 stupně pod Plejádami. K jeho nalezení použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, takže stačí popojet dalekohledem asi čtyři stupně doleva a jedna z hvězdiček namodralé barvy by měl být on. K ověření polohy využijte mapu.

Aktivita Slunce je velmi vysoká. Stará se o to především aktivní oblast AR4274, která má velmi promíchaná magnetická pole, takže zde docházelo k velmi silným erupcím. Pokud bude aktivita pokračovat, měly by k Zemi putovat další vlny částic plazmatu, které v minulém týdnu způsobily slabší polární záře. Jestli se něco bude dít si můžete číst anglicky na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se přesouvá k jihu a od nás přestává být viditelná. Teoreticky je ještě k nalezení v Hadonoši hned za soumraku vlemi nízko nad jihozápadem. Poloha viz mapa na czsky.cz. Nejlépe viditelnou kometou na večerní obloze je C/2025 R2 (SWAN). Nachází se nad Saturnem v hlavě souhvzědí Ryb. Na czsky.cz je mapka k jejímu hledání.
Pokud chcete vidět některou ze slabších komet, určitě se zaměřte na C/2025 T1 (ATLAS) v souhvězdí Herkula (viz mapa) a kometu C/2025 K1 (ATLAS) v souhvězdí Lva (mapa zde).
V souhvězdí Panny je nad ránem vidět mezihvězdná kometa 3I/ATLAS. Odhady jasnosti se pohybují kolem 10 mag, takže máme ideální příležitost vidět tento vzácný objekt. Mapa na serveru czsky.cz.

Oblohu v poslední době protínaly bolidy. O dvou jsme se zmínili v Novinkách. Není vyloučeno, že některý z nich by mohl souviset s doznívající aktivitou meteorického roje Taurid, úlomků komety 2P/Encke. Začíná aktivita roje Leonid. Je zde velmi nízká možnost, že se zvýší jejich aktivita již 15. listopadu kolem 4. hodiny SEČ, kdy se k Zemi přiblíží částice uvolněné v roce 1633, ovšem je to značně nejisté. Dále nás čeká samotné pravidelné maximum roje 17. listopadu (vychází na denní hodiny), takže se v noci můžete setkat s velmi rychlým meteorem letícím zdánlivě ze souhvězdí Lva a ty jasnější mohou zanechat i stopu. Výpočty odborníků dále naznačují možné zvýšení aktivity 17. 11. ve 23:40 SEČ v souvislosti s přiblížením se k případnému oblaku meteoroidů uvolněných při průletu mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle v roce 1699. U nás však radiant, hlava souhvězdí Lva, leží tou dobou poměrně blízko obzoru. Kdyby se nějaký meteor objevil, mohli bychom vidět velmi dlouhou stopu letící částice.

Kosmonautika a sondy

Evropská družice Sentinel-1D byla úspěšně vypuštěna 4. listopadu pomocí rakety Ariane-6. Šlo o čtvrtý start tohoto nového evropského nejsilnějšího nosiče. Arianespace očekává v roce 2026 až 8 startů této rakety.

ULA má problémy s kyslíkovým ventilem na raketě Atlas V, která měla v minulém týdnu vynést geostacionární telekomunikační družici Viasat-3 F2. Došlo tedy k odkladům. Zřejmě se zde vytvořila větší vrstva ledu během dešťů a nyní musí být raketa zavezena do obslužné budovy a opravena.

Tanečky kolem volby nového administrátora NASA pokračují. Donald Trump se nejprve rozkmotřil s Jaredem Isaacmanem, aby jej v uplynulém týdnu Bílý dům opět nominoval.

Již v neděli 9. 11. ve 20:45 SEČ je v plánu start velmi silné rakety New Glenn se sondami ESCAPADE určenými k průzkumu Marsu. První stupeň osazený sedmi motory BE-4 na kapalný metan a kyslík by se měl pokusit přistát na lodi v oceánu. První pokus při první startu této rakety se nezdařil vůbec, nyní se snad podaří alespoň zpětný vstup do atmosféry a třeba i přistávací zážeh. Společnost Blue Origin si na rozdíl od SpaceX nemůže zas tak moc dovolit zahazovat tyto stupně pro nedostatek motorů BE-4. O to více je s podivem, že se chtějí pokusit o úspěšné přistání již při druhém startu, což se jeví jako dost nereálné.

Výročí

10. listopadu 1695 (330 let) se narodil anglický lékař a astronom John Bevis. Uvádí se, že v roce 1731 si v souhvězdí Býka všiml slabého mlhavého obláčku, který dnes známe jako první objekt Messiérova katalogu, tedy Krabí mlhovinu. Současný název je znám díky pozorování Lorda Rosse z roku 1844, který krabí strukturu vypozoroval svým dalekohledem o průměru 90 cm. Ironií osudu při pozdějším pozorování Velkým dalekohledem o průměru 1,8 metru už tento tvar neviděl, ale název se mezitím vžil. V roce 1737 (28. 5.) měl Bevis také štěstí, když pozoroval zákryt Merkuru kotoučkem planety Venuše.

10. listopadu 1970 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 17. V rámci této mise se na povrch dostalo osmikolové dálkově ovládané vozidlo Lunochod 1. Na rozdíl od marsovských vozítek probíhalo jeho řízení „v reálném čase“ s přihlédnutím ke zpoždění, které musel řidič na Zemi zvládnout, protože signál mezi Zemí a Měsícem putuje asi 2,5 sekundy tam a zpět. To se úspěšně dařilo a Lunochod zvládl pořídit desítky tisíc fotografií a ujel 10,5 km.

11. listopadu 1875 (150 let) se narodil americký astronom Vesto Slipher. Pracoval na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. V roce 1912 pozoroval posun spektrálních čar galaxií k červenému konci spektra, tzv. rudý posuv. To dalo později základ k měření vzdáleností ve vesmíru. Nelze samozřejmě opomenout fakt, že v roce 1929 najal Clyda Tombaugha, aby hledal 9. planetu a ten o rok později nalezl Pluto.

11. listopadu 1910 (115 let) se narodil americký astronom Carl A. Wirtanen. Jeho kariéra je silně spjata s Lickovou observatoří. Podílel se také na fotografické přehlídce oblohy z Mt. Hamiltonu, díky které mohly být přesně určeny pohyby hvězd vůči vzdáleným galaxiím a také se z těchto fotografických desek dalo spočítat, kolik vzdálených galaxií vlastně ve vesmíru asi je. Pochopitelně, při prohlížení fotografických desek často narazil na novou kometu, a tak jeho jméno známe především z komet, přičemž nejznámější je periodická 46P/Wirtanen.

11. listopadu 1915 (110 let) se narodil australský optik a astronom Ben Gascoigne. Má významný podíl na optickém návrhu Anglo-australského dalekohledu o průměru 3,9 metru, který byl jedním z nejvýznamějších dalekohledů 20. století. Už po 2. světové válce navíc pomohl "zvětšit" vesmír, když společně s Geraldem Kronem pracoval na observatoři Mount Stromlo. Zde měřili vzdálenost Velkého Magellanova oblaku, který byl tehdy zdrojem pro určování i dalších vzdálenějších objektů. Z jejich měření se ukázalo, že tato naše sousední galaxie je dvakrát dál, než se do té doby předpokládalo. Tím se i zdvojnásobily rozměry tehdy známého vesmíru.

12. listopadu 1980 (45 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Saturnu. Průlet byl optimalizován tak, aby došlo k co nejlepšímu zkoumání jeho měsíce Titan. Sonda se proto protáhla kolem jižního pólu planety a letěla mimo rovinu ekliptiky, čímž její mise skončila. Voyager 1 nemohl proletět kolem Uranu a Neptunu a změna trajektorie kvůli Titanu zamezila i možnosti proletět v roce 1986 kolem Pluta.

14. listopadu 1680 (345 let) objevil Gottfried Kirch kometu, která se stala Velkou kometou na přelomu let 1680/81. Jedná se o první kometu objevenou pomocí dalekohledu. Když se Kirch díval na Měsíc a na Mars, zahlédl nedaleko hvězdu, která chyběla v katalogu. Chystaje se proměřit její polohu narazil na mlhavý objekt bez ohonu. Kometa v dalších dnech zjasňovala a začal být patrný ohon. Od 22. listopadu začla být vidět pouhým okem. Její ohon poté narostl na 15-30° a v prosinci se ztratila v záři Slunce, kolem kterého se protáhla velmi těsně (perihel 0,004 AU). Když se opět objevila na obloze, její ohon sahal až do zenitu. Většina pozorovatelů hlásila dlouhý rovný ohon délky asi 70°, na konci asi 3° široký. Hlava měla jas asi 1 mag. Kometa pak slábla a zmizela z dohledu na jaře 1681. Flamsteed posléze tvrdil, že komety 1680 a 1681 jsou jedna a táž a v tomto se zpočátku nepohodl s Newtonem, který to vyvracel. Newton nakonec svůj omyl uznal, ale Flamsteedův přínos ani nezmínil, když tuto kometu použil jako příklad komety letící po parabolické dráze kolem Slunce.

16. listopadu 1965 (60 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 3. Krátce před plánovaným přistáním došlo uvnitř sondy k nárůstu teploty a ta se odmlčela. Přesto víme, že jako první lidský výrobek zasáhla 1. března 1966 jinou planetu.

Výhled na příští týden 

Měsíc, Spica a Venuše na ranní obloze

Výročí: Karl Ch. Bruhns

Výročí: TIROS 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).