Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2015

46. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 11. listopadu 2015 v 18.00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 11. do 15. 11. 2015. Měsíc je kolem novu. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Meteorický roj Taurid se letos zaskvěl opravdu velkou sbírkou bolidů. Aktivita Slunce je střední i díky aktivnějším skvrnám viditelným na přivrácené polokouli. Pokračuje festival vědy a techniky i s astronomickým programem. Začínají ranní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 11. listopadu. Zpočátku je tedy jako velmi tenký srpek na ranní obloze, tedy v pondělí a úterý. Koncem týdne naopak bude vidět na obloze večerní (od čtvrtka).

Planety:
Na ranní obloze pokračuje skvělá viditelnost planet Venuše (–4,3 mag), Jupiteru (–1,9 mag) a Marsu (1,7 mag). Krásné fotografie seskupení ranních nebeských těles najdete v čtenářské fotogalerii. Vzhledem k ranní výšce Jupiteru doporučujeme pozorování Velké červené skvrny (GRS), které připadá např. v pondělí 9. 11. ráno na 6:10, kdy prochází středem kotoučku. Dále v sobotu 14. 11. to bude v 5:20 SEČ. 9. listopadu v 5:13 SEČ také končí přechod Ganyméda. 12. 11. v 6:19 vstupuje na planetu stín Io. V neděli 15. 11. v 6:44 vstupuje na kotouček stín Europy.
Slabší planety jsou vidět i večer nad jihem a jihovýchodem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách. Polohu najdete díky najít podle zadní strany sprnové mapky Aleše Majera.

Aktivita Slunce se mění, momentálně se na Slunci střídají větší a menší skupiny skvrn a také erupční aktivita byla vyšší. Vyskytly se i polární záře, ale bohužel příliš daleko na sever, aby byl vidět i z České republiky. Aktuálně o víkendu se Slunce zklidnilo. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Tauridy příjemně překvapily. I v týdnu pokračovala vysoká aktivita a řada nocí přinesla jasné bolidy. Nejvíce zaujal bolid 5. listopadu v 18:21, ale k vidění byla i řada jiných. Dobrou úspěšnost v jejich zachycení měl fotograf Daniel Ščerba, s jehož snímky se můžete pravidelně setkat i v čtenářské fotogalerii. Další úspěchy v zachycení bolidů slavil např. Martin Popek, jehož video extrémně jasného bolidu 7. 11. rozhodně také stojí za shlédnutí. Kompozitní snímek Martina Popka proběhl také zahraničními weby, jako je Sky&Telescope a Spaceweather.com.

Pokud ještě plánujete návštěvu astronomů v rámci festivalu vědy a techniky vybírejte z uveřejněného programu.

Přelety ISS začnou být viditelné v ranních hodinách. A protože svítá později, je vhodné na ně upozornit. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Uplynulý týden přinesl například údržbářské práce na ISS, které byly provedeny při výstupu dvou kosmonautů do volného kosmu.
  • ESA potvrdila, že konec mise Rosetty u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko bude vskutku napínavý. Sonda má být postupně a pokud možno pomalu navedena k přistání na povrchu jádra komety. Tento řízený pád na povrch by mohl vědcům nabídnout bezprecedentní detaily o kometě, které z větší výšky nešlo získat.
  • Tento týden uběhlo 15 let trvalého osídlení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak se za tu dobu stanice proměnila dobře ukazuje odkazovaná fotografie.

Výročí

  • 9. listopadu 2005 (10 let) odstartovala k Venuši evropská sonda Venus Express. Pracovala dlouho nad původní dvouletý plán a hlavním úkolem bylo zkoumat atmosféru. Podařilo se jí například nasnímat krásné vzdušné víry v polárních oblastech planety. Podařilo se zjistit, že rotace Venuše se mírně zpomaluje. Informace, které přinesla, také opět rozvířily diskuzi o aktuální sopečné aktivitě na povrchu Venuše.
  • 10. listopadu 1970 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 17. V rámci této mise se na povrch dostalo osmikolové dálkově ovládané vozidlo Lunochod 1. Na rozdíl od marsovských vozítek, řízení probíhalo „v reálném čase“ s přihlédnutím ke zpoždění, které musel řidič na Zemi zvládnout, protože signál mezi Zemí a Měsícem putuje 2,5 sekundy tam a zpět. To se úspěšně dařilo a Lunochod zvládl pořídit desítky tisíc fotografií a ujel 10,5 km.
  • 10. listopadu 1695 (320 let) se narodil anglický lékař a astronom John Bevis. Uvádí se, že v roce 1731 si v souhvězdí Býka všiml slabého mlhavého obláčku, který dnes známe jako první objekt Messiérova katalogu, tedy Krabí mlhovinu. Současný název je znám díky pozorování Lorda Rosse z roku 1844, který krabí strukturu vypozoroval svým dalekohledem o průměru 90 cm. Ironií osudu při pozdějším pozorování Velkým dalekohledem o průměru 1,8 metru už tento tvar neviděl, ale název se mezitím vžil. V roce 1737 (28. 5.) měl Bevis také štěstí, když pozoroval zákryt Merkuru kotoučkem planety Venuše.
  • 11. listopadu 1910 (105 let) se narodil americký astronom Carl A. Wirtanen. Jeho kariéra je silně spjata s Lickovou observatoří. Podílel se také na fotografické přehlídce oblohy z Mt. Hamiltonu, díky které mohly být přesně určeny pohyby hvězd vůči vzdáleným galaxiím a také se z těchto fotografických desek dalo spočítat, kolik vzdálených galaxií vlastně ve vesmíru asi je. Pochopitelně, při prohlížení fotografických desek často narazil na novou kometu a tak jeho jméno známe především z komet, přičemž nejznámější je periodická 46P/Wirtanen.
  • 11. listopadu 1875 (140 let) se narodil americký astronom Vesto Slipher. Pracoval na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. V roce 1912 pozoroval posun spektrálních čar galaxií k červenému konci spektra, tzv. rudý posuv. To dalo později základ k měření vzdáleností ve vesmíru. Nelze samozřejmě opomenout fakt, že v roce 1929 najal Clyda Tombaugha, aby hledal 9. planetu, aby o rok později Tombaugh nalezl Pluta.

Výhled na příští týden

  • Detaily na povrchu Měsíce ve večerních hodinách
  • Výročí: Karl Christian Bruhns

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Wirtanen, Venus Express, Lunochod 1, Vesmírný týden, Luna 17


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

5min RAWky snímané cca od 19:30 do 22:15 135 min Light iso 3200 20 min dark iso 3200 v rámci úprav spíše jen zvýraznění detailu galaxie M31 andromedy

Další informace »