Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2022

35. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 31. srpna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 8. do 4. 9. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. V pondělí 29. srpna je v plánu start velké rakety SLS a s ní i začátek programu Artemis, který má lidi po více než 50 letech vrátit zpět na Měsíc. Před 30 lety bylo za dráhou Neptunu objeveno první těleso po Plutu – planetka 1992 QB1, dnes s číslem 15760 nazvaná Albion.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 3. září ve 20:08 SELČ. Jeho srpek bude zpočátku večer velmi nízko nad jihozápadním obzorem. 3. září jej najdeme poblíž jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Planety
Saturn (0,3 mag) je kolem 23:30 SELČ asi 24° vysoko nad jihem. Jupiter (−2,8 mag) je o půlnoci již 30° nad jihovýchodem. Mars (−0,2 mag) se blíží k Zemi a zjasňuje. Najdeme jej poblíž jasného Aldebaranu a Hyád v Býku. Zatím je nejlépe viditelný nad ránem, když v pět ráno je asi 55° vysoko nad jihovýchodem. Venuše (−3,9 mag) je vidět až mezi pátou a šestou hodinou ráno velmi nízko (5°) nad východem.
Jupiterovy měsíce a GRS: přechod stínu Europy probíhá 31. srpna od 1:06 do 3:48 SELČ. Měsíc Europa vstoupí na kotouč ve 2:32. 1. září ve 23:20 se vynoří zpoza Jupiteru Europa. 2. 9. v 1:00 vstoupí Io do stínu Jupiteru. Přechod Io a jeho stínu proběhne v noci z 2. na 3. září. Stín Io přechází od 22:10 do 0:24 a měsíc Io od 22:48 do 1:00. Ze zákrytu Jupiterem se Io vynoří 3. 9. ve 22:18.
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru 29. 8. ve 3:55 a 23:45 SELČ, 1. 9. v 1:25 a 21:15 a 3. 9. ve 3:00 a 22:50.

Slunce Autor: Jiří Spilka
Slunce
Autor: Jiří Spilka
Aktivita Slunce se zvýšila, když se na disku náhle vynořily dvě aktivní oblasti se skvrnami. Zaujala především AR 3088 v jihozápadním kvadrantu, která se objevila ze dne na den a její magnetické pole bylo orientováno nezvykle severojižně. Aktivita zde byla střední s erupcemi většinou kategorie C a M. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Raketa SLS už je na startovní rampě, kam byla vyvezena ve středu 17. srpna. Plánovaný termín startu je zatím 29. srpna ve 14:33 SELČ. Startovní okno trvá 2 hodiny. Pokud by byl start odložen, další okna jsou následující: 2. září od 18:48 SELČ (dlouhé 2 h) a 5. září od 23:12 SELČ (dlouhé 1,5 h).

Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022 Autor: NASA
Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022
Autor: NASA

Testy raketového stupně Super Heavy začaly také na texaské základně Boca Chica. Zatím šlo pouze o průtok paliva několika motory bez jeho zapálení.

Čínská raketa CZ-2D ve dvoustupňové variantě vynesla ve středu 24. srpna družici Beijing-3B, určenou pro pozorování Země (zemědělství a rozvoj měst).

V sobotu 27. 8. bylo očekáváno přistání experimentálního čínského miniraketoplánu CSSHQ.

Probíhají starty družic Starlink. V noci na neděli 28. 8. proběhl úspěšně start mise 4-23 (tyto družice létají z Floridy na klasickou dráhu od západu k východu, sklon 53,2°). V noci na středu 31. 8. startuje mise 3-4 (tyto startují z Kalifornie na dráhu heliosynchronní – sklon 97,6°).

Výročí

30. srpna 1992 (30 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Cháronu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení „kjúbíwan“. Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 au (au je astronomická jednotka, odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, cca 150 mil. km). Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760 a byla pojmenována Albion po starobylém jméně ostrova Velká Británie.

31. srpna 1837 (185 let) se narodil francouzský astronom Édouard Stephan. Pracoval v Marseille, kde pomocí moderního 80cm reflektoru s pokoveným zrcadlem objevoval mlhoviny (tehdy ještě nebylo známo, že jde většinou o vzdálené galaxie). Jeho cílem bylo znát jejich polohu a měřit vůči nim vlastní pohyb blízkých hvězd v naší Mléčné dráze. Mezi astronomy jej proslavil objev kolidujících galaxií známých jako Stephanův kvintet. Ty se staly také jedněmi z prvních, které snímal vesmírný dalekohled Jamese Webba.

1. září 1882 (140 let) byla objevena Velká kometa 1882. Jednalo se o extrémně jasnou kometu tzv. Kreutzovy rodiny komet, které se přibližují velmi blízko slunečnímu povrchu. Většina z těchto sungrazerů zaniká v žáru Slunce a jen ty největší přežijí průlet. Předpokládá se, že původně šlo o jednu obří kometu, která se rozpadla při blízkém průletu kolem Slunce a její úlomky tvoří většinu „lízačů“ Slunce, jak se sungrazerům také přezdívá. Kometa 1882 dosáhla v maximu jasnosti asi −17 mag a byla dobře viditelná v září toho roku. Kometa se po průletu rozpadla na nejméně pět větších jader.

3. září 1837 (185 let) se narodil anglický astronom Ralph Copeland. Objevil 35 NGC objektů, většinu během svých pozorování pomocí obřího Leviathanu v Irsku (největší dalekohled Lorda Rosse o průměru 180 cm). Zúčastnil se mnoha expedic a viděl např. oba přechody Venuše v letech 1874 a 1882).

3. září 1932 (90 let) se narodil americký astronom německého původu Gerald Neugebauer. V letech 1980 až 1994 byl ředitelem observatoře na Mt. Palomaru a byl průkopníkem infračervené astronomie, především studia planet a později i hvězd, Mléčné dráhy i dalších galaxií. Byl zapojen do návrhu a konstrukce havajských Keckových dalekohledů.

Výhled na příští týden 

  • úplněk nízko na obloze
  • výročí: Voyager 1
  • výročí: Hans Fichtner
  • výročí: Surveyor 5
  • výročí: Amalthea, měsíc Jupiteru
  • výročí: Conestoga, první soukromá raketa
  • výročí: James Edward Keeler
  • výročí: Robert Crippen

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Cubewano, Édouard Stephan, Velká kometa 1882, Ralph Copeland, Gerald Neugebauer, Albion, 1992 QB1, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »