Související stránky k článku 43. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2016. Měsíc spěje k novu. Večer velmi nízko na jihozápadě proběhne konjunkce Venuše a Saturnu. Ve Střelci, o něco výše nad obzorem, je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze se vynořil Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Orbiter TGO z mise ExoMars 2016 je na oběžné dráze Marsu, přistávací modul EDM havaroval. Čínská orbitální stanice Nebeský palác 2 má dvojčlennou posádku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Juno minula Jupiter v safe módu. K ISS vyrazila úspěšně také nákladní loď Cygnus. V neděli 30. 10. se mění čas posunem o hodinu zpět na běžný středoevropský.
Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2011.
Měsíc je v novu. Jupiter v opozici je viditelný celou noc. Aktivita Slunce se zvýšila. Mars je viditelný ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12. 2018. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Mars. Velmi nízko na ranní obloze je Merkur a Jupiter, výše je jasná Venuše. Stále můžeme vidět nejméně dvě celkem pohodlně viditelné komety. Máme za sebou slušnou kadenci startů raket, 19. prosince dokonce čtyři v jednom dni. Také se vraceli tři kosmonauti z ISS. Před 50 lety vyslala od Měsíce k Zemi své vánoční poselství posádka Apolla 8.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 2. do 6. 3. 2022. Měsíc bude v novu. Večer lze pozorovat zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST opět pokročil, když sloučil obrazy všech zrcadel do jednoho bodu. Na obloze přibyly vláčky družic Starlink i díky dvěma startům v uplynulém týdnu. Sonda Parker Solar Probe minula Slunce ve vzdálenosti jen 9,2 mil. km. Před 50 roky startovala k Jupiteru první sonda, Pioneer 10. Před 40 lety proběhla dvě úspěšná přistání sond na Venuši (Veněra 13 a 14).
Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.
Mapa oblohy 29. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 2. do 4. 3.
Měsíc je kolem první čtvrti. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru je poměrně jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Přelety ISS večer pomalu končí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. února v 19:00 SEČ.
Americká agentura NASA 21. 8. 2016 znovu navázala kontakt se sluneční observatoří STEREO-B. Stalo se tak po téměř dvou letech. Sonda byla chybně orientována na Slunce a její panely slunečních baterií tak přijímaly nedostatečné množství energie. NASA přijímals signál ze sondy po dobu dvou hodin a poté byl vysílač vypnut, aby se ušetřila energie. Aktuálně se prošetřuje, co se vlastně se sondou stalo a v jakém stavu je její vědecké vybavení.
Z meteorických expedic.Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Po neúspěšné „slovenské“ expedici v r. 1974 byla na řadě česká strana, tedy ČAS, které však na expedici nebyly přiděleny prostředky, čímž si na Slovensku poškodila renomé. Organizace se proto ujala brněnská hvězdárna zastoupená jejím zaměstnancem a předsedou meteorické sekce Zdeňkem Mikuláškem (Vojtěch Nečas se pro těžké onemocnění musel předsednictví vzdát).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Z expedice 1974.Autor: Miroslav Šulc.
Po sérii víceméně zdařilých až velmi zdařilých expedic od r. 1969 jsme se v Brně usnesli, že v r. 1974 se organizace expedice vzdáme, kromě toho ČAS neměla na expedici peníze. Iniciativu jsme přenechali slovenským organizacím – Slovenské astronomické společnosti, hvězdárně v Hurbanově a hvězdárně v B. Bystrici, které pod odborným vedením Dr. Porubčana z Bratislavy uspořádaly ve dnech 14. - 27. července 1974 18. celostátní meteorickou expedici STRESLOVEX (STREDOslovenská EXpedícia), (29. dle BD) zaměřenou na studium radiantů vizuálních sporadických meteorů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc.
Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90° od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc.
Vzrůst aktivity brněnské MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972 16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování. Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici. Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov - Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Z expedice roku 1971.Autor: Zdeněk Štorek.
Z událostí popsaných v předešlém dílu je patrné, že po neblahých politických událostech jsme se my meteoráři, zase „zvetili“. V. Znojil, ač byl na brněnské hvězdárně zaměstnán jen ve vedlejším pracovním poměru, měl sekundanty V. Nečase a J. Šilhána, taktéž zaměstnance hvězdárny. Proto mohla brněnská MS, financovaná ovšem hvězdárnou ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici a ve Veselí n. M., uspořádat 15. celostátní meteorickou expedici (26. dle BD) s pozoruhodným názvem (vymyšleném ovšem ex post) ŽIKULEX-Ž (ŽInantně KULantní EXpedice; použité termíny byly snad nejfrekventovanějšími slovy v komunikaci účastníků expedice a to Ž na konci názvu souviselo s podivným zvykem opakovat na konci věty počáteční písmeno posledního slova věty - skutečně pozoruhodné...).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Z expedice roku 1970.Autor: Zdeněk Štorek.
Po emigraci Z. Kvíze a L. Kohoutka, kteří byli členy předsednictva (Z. Kvíz předsedou) meteorické sekce ČAS, došlo ke změnám. Předsedou MS ČAS byl jmenován Dr. Ján Štohl z SAS, za členy byli jmenováni V. Znojil a já. Následkem toho jsme se oba angažovali v jednání o realizaci celostátní meteorické expedice, kterou měla uspořádat ČAS v r. 1970.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Expedice z roku 1969.Autor: Foto: Miroslav Šulc.14. dílem byla ukončena I. perioda historie meteorických expedic, tímto dílem otevíráme periodu II. Je charakterizována skutečností, že hlavní organizátoři celostátních meteorických expedic, Z. Kvíz a L. Kohoutek emigrovali; poněvadž Z. Kvíz byl předsedou meteorické sekce ČAS a L. Kohoutek členem jejího předsednictva, stala se ve věci pořádání expedic ČAS neakceschopnou. Z organizátorů zůstal k dispozici jen J. Grygar, který se však primárně věnoval astrofyzice a na meteorickou astronomii mu čas nezbyl.
