Úvodní  >  Související stránky k článku ALMA a Slunce v Praze

Související stránky k článku ALMA a Slunce v Praze

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (244): Spin černé díry určovaný z rentgenové polarimetrie

Černé díry ve vesmíru zahaluje celá řada tajemství. Jistě je to i proto, že informace o jejich vlastnostech získáváme jen zprostředkovaně. Odborníci, mimo jiné z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, ověřovali, zda je možné s pomocí rentgenové polarimetrie získané družicí IXPE určit vlastnosti černých děr v rentgenových dvojhvězdách.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (243): Hodnocení prvního testu planetární obrany

Byl to první test možné planetární obrany před možnými důsledky drtivého dopadu kosmické planetky na Zemi. 26. září 2022 přesně v 23:14 světového času narazila do tělesa Dimorphos sonda DART. Předpovědi možných výsledků byly různé a hodnocení přichází nyní v sérii článků přijatých k publikaci v prestižním časopise Nature. Jeden z těchto článků si nyní představme podrobněji.  

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (242): Okamžitá emise a časný optický dosvit dvou vysokoenergetických gama záblesků

Martin Jelínek, Jan Štrobl a René Hudec z ASU a studentka Alžběta Maleňáková z Astronomického ústav Univerzity Karlovy byli součástí rozsáhlého mezinárodního týmu, který se věnoval velmi podrobnému studiu dvou zajímavých záblesků záření gama. V práci se zabývají jednak popisnými vlastnostmi, ale hlavně se autoři snažili určit, co bylo jejich původcem a jaké mechanismy hnaly jejich energetické výtrysky.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (239): Záhada opticky tmavých oblaků neutrálního vodíku v kupě galaxií ve Lvovi

Kupy galaxií jsou tvořeny nejen galaxiemi samotnými, ale také útvary, v nichž jednoznačně převažuje plynná složka. Často není na první pohled zřejmé, jak tyto nehvězdné útvary vznikly. Rhys Taylor a jeho kolegové z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU i ze zahraničí studovali několik zajímavých exemplářů těchto útvarů nacházejících se v kupě galaxií Lev I.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (238): Genetické algoritmy odhalují taje fragmentace bolidů

Když meteoroid prolétá zemskou atmosférou, dochází k celé řadě procesů, které mají společného jmenovatele: hmotnost prolétajícího tělíska klesá. Tělísko se třepí na menší, mluvíme o tzv. fragmentaci. Tomáš Henych se spolupracovníky z ASU navrhl inovativní počítačový program, který umožňuje nalézt solidní popis fragmentace prolétajícího bolidu s pomocí genetických algoritmů. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (237): V838: pomalu se probouzející kráska

Hvězda s označením V838 Monocerotis je jednou z nejznámějších hvězd vůbec i mezi běžnými laiky, i když si toto označení možná ani neuvědomují. Psychedelické snímky světelného echa po jejím výbuchu, který se odehrál v roce 2002, se dostaly snad do všech sdělovacích prostředků. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení ASU vedla tým, který tuto hvězdu systematicky sledoval po více než 13 let. Jejich zjištění byla přijata k publikaci v časopise Astronomy&Astrophysics.

Soňa EhlerováOstatní

Chat s Astronomkou 2023

V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě vás chceme pozvat na Chat s Astronomkou, sérii aktivit organizovaných astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (AsÚ AV ČR) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (236): Pátrání po výbuchu supernovy v Galaktickém centru

V bezprostředním okolí centra naší Galaxie se nachází objekt označovaný jako Sagittarius A East. Jde o pozůstatek po supernově nejbližší centru Mléčné dráhy. Soňa Ehlerová a další kolegové z ASU i ze zahraničních institucí sestavili nejpravděpodobnější numerický model, který identifikoval místo výbuchu supernovy, jež je za Sgr A East zřejmě odpovědná. Model také popisuje celý proces od výbuchu supernovy po současnost.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »