Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění slunce 1. srpna 2008 bude pozorovatelné jako úplné ve středním Rusku, Mongolsku a Číně. Nejpříhodnější pozorovací podmínky bude mít například Novosibirsk, Bernaul a Biysk. Nejdele (2 minuty a 27 sekund) bude zatmění trvat v odlehlých částech Sibiře. V ČR bude zatmění pozorovatelné jen jako částečné o velikosti kolem 24 procent.

Obsah

Úvod

Zatmění Slunce 1. srpna 2008
Zatmění Slunce 1. srpna 2008

 

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008
Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008


Informace

Rok 2008 patří k nadprůměrně bohatým, pokud jde o zatmění, která můžeme spatřit přímo na území ČR. V únoru nastalo úplné zatmění Měsíce, které žel kvůli špatnému počasí spatřila jen hrstka těch šťastnějších, jenž se vydali do zahraničí nebo se nad nimi protrhala oblačnost. Měsíc srpen nám však nabídne hned dvě další zatmění, a to částečné sluneční (v pátek 1. srpna) a částečné měsíční (v sobotu 16. srpna). Naposledy jsme mohli tolik zatmění spatřit v roce 2003, další takový výtečný bude až rok 2011.

Zatmění Slunce 1. srpna budou moci pozorovat jako úplné ti šťastnější, kteří se vydají do středního Ruska, do Mongolska či do Číny. Nejdéle potrvá 2 minuty 27 sekund, a to v méně hostinných oblastech ruské Sibiře. Avšak jižněji v pásu totality (odkud je zatmění vidět jako úplné), leží hned několik poměrně příhodných destinací, z nichž nejlákavější je ruský Novosibirsk, Barnaul a Biysk, případně oblast poblíž mongolské pouště Gobi (kde je také největší pravděpodobnost jasného počasí). Maximální šířka pásu bude dosahovat 237 km. Jako částečné však zatmění spatří obyvatelé většiny asijského kontinentu (vyjma severovýchodního cípu) a většiny evropského kontinentu (mimo Španělsko a nejjižnější státy Evropy). Pás totality začíná na severu Aljašky a postupně se přes Arktidu (včetně Grónska) přesouvá na území Ruska. Mongolsko přejde jen ze západního cípu a končí v Číně.

Zatmění Slunce 1. srpna 2008 u nás

Z našeho území budeme moci pozorovat přibližně 24% sluneční zákryt, a to v pozdních dopoledních hodinách. Čím budete na území ČR severněji a východněji, tím větší zatmění spatříte (velikost zatmění se však liší jen v řádech desetin procenta). 

2008.08.01 - postup zatmeni
2008.08.01 - postup zatmeni

Město Začátek Střed Konec Velikost
Praha 10:50:23 11:40:21 12:31:06 23,6%
České Budějovice 10:53:35 11:40:58 12:29:04 20,4%
Karlovy Vary 10:48:31 11:37:41 12:27:48 23,0%
Brno 10:54:54 11:44:39 12:34:58 22,7%
Ostrava 10:54:46 11:47:02 12:39:42 25,6%

Údaje v SELČ.

Časy pro další větší města v ČR najdete zde (pdf). Čas pro jakékoliv místo na světě lze najít pomocí mapy od Google.

Fakta:

  • Zatmění Slunce proběhne v ČR dne 1. srpna zhruba od 10:50 do 12:40
  • Sluneční kotouč bude u nás zakryt zhruba z 25%
  • Úplné zatmění spatří lidé v úzkém a dlouhém páse, který prochází např. Ruskem a Čínou
  • Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v úterý 4. ledna 2011 (zákryt cca z 80%)

Online reportáže z expedicí:

Západočeská pobočka ČAS
Expedice SAROS

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří pořídit zajímavé fotografie ze zatmění Slunce, určitě nám je pošlete! Rádi je zveřejníme na webu astro.cz. Máme zájem o snímky úplného i částečného zatmění a také o fotografie z vašeho pozorování (pozorovacího stanoviště, účastníků expedice apod.) Své fotografie posílejte na email: kubala(zavináč)astro(tečka)cz

Zdařilé fotografie částečného a úplného zatmění můžete také poslat do
České astrofotografie měsíce na email: cam@astro.cz.

Brýle na pozorování zatmění Slunce

Papírové brýle s vlepenými skleněnými filtry na pozorování zatmění Slunce má ve své nabídce firma Fokus optik (www.fokusoptik.cz) za cenu 45 Kč. Filtry jsou vyrobeny českým výrobcem a jsou certifikovány. Tyto brýle se prodávají v síti prodejen Fokus optik a také budou k dispozici při pozorování pro veřejnost v pražské ZOO (Pražská pobočka České astronomické společnosti) a na observatoři v Ondřejově (Astronomický ústav AV ČR). Filtry pro pozorování také nabízí Hvězdárna ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Další informace, odkazy, zdroje webkasty


Další informace:

Jak vzniká zatmění Slunce?
Online rozhovor s RNDr. Evou Markovou, pátek 11. července
Přehled zatmění 2001 až 2020
Jaký tvar bude mít koróna během zatmění

Odkazy a zdroje:

http://astro.sci.muni.cz/zatmeni
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-1
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-2 
Pás totality na mapě od Google
Zatmění na Wikipedii (EN)
Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek; Academia, 2002

Webkasty:

Pozice Adresa Začátek částečného zatmění Maximální fáze (úplné zatmění) Konec částečného zatmění Poznámka
Čína, vesnice Yiwu, severně od města Hami (provincie Xinjiang) exploratorium.edu 12:09 13:09 14:04 Vysílání má začít ve 12:00 a skončit ve 14:15. Od 12:30 do 13:30 bude probíhat zřejmě komentovaný program.
Čína Xi'an

sems1.cs.und.edu

odkaz již není funkční

12:26 13:20 14:11 organizuje University of North Dakota
Novosibirsk, Rusko novosibirskguide.com 11:40 12:45 13:45 město Novosibirsk je cílem většího počtu i českých expedic
Čína NASA TV 12:09 13:09 14:04 Vysílání NASA TV začíná ve 12:00 a končí ve 14:15. Vřele doporučujeme!
 

Poznámka: Časy jsou v SELČ.

 

Další webkasty:

Novosibirsk, stránky jsou v japonštině
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2008, Slunce


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »