Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Přelety ISS přes Slunce

Na obloze: Přelety ISS přes Slunce


Autor: Jiří Šíp

Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.

K pořízení podobně pěkné fotografie, jakou nám zaslal Jiří Šíp není potřeba extrémně drahé vybavení. Samozřejmě je ale výhodou, pokud máme k dispozici digitální zrcadlovku s možností dlouhého času expozice. Jediná nutnost je opřít fotoaparát o něco pevného, nebo lépe použít stativ. U běžného kompaktu můžeme pořídit sadu kratších expozic a ty potom složit pomocí programu v počítači. Mezinárodní stanice se pak jeví jako čára přes část oblohy a také stopy planet se rozmázly do krátkých čárek vlivem rotace Země.

ISS,Měsíc a Jupiter Autor: Jiří Šíp
ISS,Měsíc a Jupiter
Autor: Jiří Šíp

Velmi snadnou disciplínou je také fotografování přeletu ISS přes Slunce. Stačí nám k tomu i velmi primitivní dalekohled, ovšem musíme jej vybavit k pozorování Slunce. K tomu poslouží nejlépe relativně levná speciální fólie. V některých případech lze pořídit snímek i projekcí na papír. Kvalita bude nižší, ale přelet může současně sledovat více lidí. Výborné je, pokud máme k dispozici speciální dalekohled s filtrem h-alfa, nebo s Herschelovým hranolem, kdy v obou případech dosáhneme velmi pěkného a v případě h-alfy i netradičního záběru.

Předpověď přeletu přes Slunce si nyní můžeme snadno vygenerovat, protože Poláci spustili aplikaci ISS Transit Finder.

Přelet ISS nad supercelou Autor: Petr Hykš
Přelet ISS nad supercelou
Autor: Petr Hykš

Děkujeme za zaslané fotografie a těšíme se na další. Třeba právě z přeletu ISS přes Slunce.

ISS a také Merkur
ISS a také Merkur




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, ISS, Přelety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »