Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec 2012

Vesmírná videa: červenec 2012

Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel Pech
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel Pech
V červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.

Provoz u ISS

Poslední měsíc měly napilno lodě s posádkou i zásobovací lodě u vesmírné stanice ISS. Hned 1. července skončila po 193 dnech v kosmu mise posádky Sojuzu TMA-03M. Kromě velitele Olega Kononěnka a američana Donalda Petita zde ukončil dlouhodobý pobyt na ISS také astronaut ESA André Kuipers. Jeho snímky z kosmu nás celou dobu provázely na jeho účtu na internetu.

15. července úspěšně odstartovala nová tříčlenná posádka. Za NASA je v ní Sunita Williamsová, dále je v ní Rus Jurij Malenčenko a třetím členem je Japonec Akihiko Hošide. Loď Sojuz TMA-05M se připojila ke stanici 17. července.

21. července odstartovala japonská nákladní loď HTV-3 (Kounotori-3). V současné době zajišťují zásobování ISS především lodě Progress, ale jednou za čas přiletí i jiné, především evropská ATV a nebo japonská HTV. Do budoucna se nejspíš přidá i pravidelná návštěva amerického Dragona společnosti SpaceX. Zatímco Progress a ATV se připojují přímo ke stykovacím uzlům stanice pomocí navigačního systému, Dragon a HTV jsou zachycovány robotickou paží stanice a poté připojovány.

Koncem měsíce se tedy ke stanici připojila japonská HTV a také proběhly manévry nákladního Progressu M-15M, který se od stanice odpojil, aby se vzápětí zkušebně opět připojil za pomoci nového navigačního systému. Toto se ale nepodařilo a Progress přešel na bezpečnou dráhu. Další pokus už byl úspěšný.

Vysoká sluneční aktivita

Červenec konečně přinesl více zábavy těm, kdo mají rádi Slunce pokryté mnoha skvrnami i těm, kdo rádi pozorují protuberance a erupce ve speciálním dalekohledu. Maximum sluneční aktivity se zkrátka přiblížilo a je to znát. Z plejády silných erupcí se ohlížíme na jednu erupci třídy X zaznamenanou družicí SDO 7. července a pak ještě druhou trochu silnější X1,4 i s pohledem očima jiných přístrojů.

Noční svítící oblaka

Sezóna NLC vyvrcholila v červenci několika pěknými úkazy. I z našeho území jsme měli možnost vidět mimořádně pěkné struktury a jednou oblaka pokryla skoro celou oblohu. Video Miloše Žáka si určitě rádi vychutnáte.

Start meteorologické družice MSG-3

Z našeho evropanského pohledu se uskutečnil důležitý start rakety Ariane 5 po delším čekání právě teď v červenci. Jeden ze satelitů na palubě je totiž určen na geostacionární dráhu vysoko přibližně nad rovníkovou Afrikou. Pro předpovědi počasí mají družice Meteosat, dnes již druhé genarece, tedy MSG, velký význam. MSG-3 je tedy úspěšným pokračovatelem této řady družic a můžeme se těšit na další zase o něco dokonalejší snímky a další data z vysoké oběžné dráhy.

Cestování po Měsíci

Nyní se zaměříme na další sadu zajímavých detailních záběrů Měsíce, které nám zprostředkuje sonda Lunar Reconaissance Orbiter. Prohlédnout si můžeme velké impaktní struktury, stejně jako mladý kráter Shackleton nebo Tycho, kde nám na centrálním pahorku ukáží jednotlivé balvany. Překrásné pohledy i běžným dalekohledem přináší okolí kráteru Aristarchus s přilehlými brázdami. Nechybí ani pohled na Taurus Litrow, kde přistálo Apollo 17. Na konci výletu bude kráter Ciolkovskij na odvrácené straně, jeden z mála zalitý lávou.

Krásy temné oblohy

V poslední době zaujaly také záběry z míst s velmi tmavou oblohou. Jen tam si můžeme vychutnávat nebe plné hvězd, široký pás Mléčné dráhy a v poslední době také jeden opravdu vzácný jev typické pro období vyšší sluneční aktivity - airglow. Jedná se o světélkování vysokých vrstev atmosféry, kde se částice plynů nabijí dopadajícími částicemi ze Slunce. V noci potom svítí a my pozorujeme pomalu přecházející světlé pásy po celé obloze, nejčastěji níže nad obzorem. Airglow se podařilo ze Šumavy a dokonce i z Jizerek pozorovat a odfotit i českým astronomům.

Nádherné time-lapse z chorvatských hor, které přivezl Pavel Pech pak jenom dokazují, že má cenu vycestovat za opravdu tmavou oblohou, jakkoli nám ji už i jižně od nás pomalu kradou světla měst nízko při obzoru. Obloha nad městskými bochánky je zde však velmi tmavá a téměř se blíží přírodní.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa, Mléčná dráha, Slunce, ISS


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »