Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: srpen 2012

Vesmírná videa: srpen 2012

Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Srpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.

Přistání Curiosity na Marsu

Těžko začít článek obsahující videa z dění na obloze a v kosmonautice a vynechat přistání marsovské vědecké laboratoře. V předchozích článcích k tomuto tématu se již nějaká videa odkazovala, takže se na ně můžete zpětně podívat. Pro dnešek jsme tedy vybrali dvě, která prostě nemohou chybět. Jedno z nich se opět vrací ke snímkům sestupové kamery. Ty jsou ale doplněny simulací a záběry z řídícího střediska, jakož i originálním zvukem.

Druhé video je úsměvné, ale ukazuje na skutečnou hrdost, kterou úspěšné přistání v Američanech vyvolalo. Parodie na řadu osob a rituálů během přistání je ve videoklipu hezky zpracována.

Airglow vysoko v atmosféře

Léto přineslo definitivní důkaz, že obloha v posledních měsících se nám ne náhodou zdá světlejší. Podařilo se dokonce pozorovat okem a zachytit fotograficky hlavní složku tohoto zvýšeného jasu oblohy - airglow. S tím jak vzrostla sluneční aktivita, vysoké vrstvy atmosféry světélkují. Z kosmické stanice to vypadá jako světlý zelenooranžový závoj a ze Země jako pohybující se pásy na hodně tmavé obloze, které na fotografiích mají zelené zbarvení. Video pořídil na slovenské hvězdárně Modrá Tomáš Maruška. Přepněte si na nejvyšší kvalitu!

Start Apolla 11

25. srpna 2012 nás opustil první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Mise Apollo byla nebezpečná záležitost a jen dokonalé sladění techniky s lidským umem mohl umožnit tak úžasnou záležitost, jakou bylo přistání lidí na Měsíci. Neil Armstrong bezpochyby svou rozhodností a klidem toto ovlivnil, když pomocí ručního řízení posunul místo přistání do bezpečné oblasti. Mise Apollo začínala vždy ohromující podívanou na burácející monstrum, raketu Saturn 5. Obří motory F-1 prvního stupně si můžete vychutnat ve zpomalených záběrech i s komentářem, co se dělo.

Země z Chang'E 2

Když 1. října 2010 odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'E 2, měla na sobě zabudovánu technologickou kameru, která zabírala správné vyklopení solárních panelů. Když pružiny odklopily panely a ty se ustálily do stálé polohy, natočila se sonda k Zemi a do záběru náhle vlezla velká zářivá koule. Když se pak expozice kamery upravila na jasná oblaka, spatřili jsme Zemi v celé kráse. Chang'E 2 poté pracovala na oběžné dráze Měsíce, odkud se jako vůbec první sonda vydala přímo od Měsíce do Lagrangeova bodu L2, který je 1,5 mil. km za Zemí směrem od Slunce. Odtud se v dubnu 2012 vydala na cestu k blízkozemní planetce (4179) Toutatis. Tu by měla potkat někdy v prosinci 2012 nebo v lednu 2013.

Země z ISS

Vysoko nad zemí, Mezinárodní vesmírná stanice poskytuje unikátní pozorovací místo naší rodné planety. Videa poskládaná z jednotlivých fotografií ohromují pohledy na města, oblaka, polární záře, blesky a další krásy viditelné jen z oběžné dráhy. Takové pohledy si kdysi představoval známý astronom Galileo Galilei: "Pokud byste mohli vidět osvětlenou Zemi z míst tak tmavých, jako je noc, potom by vám to připadalo mnohem úžasnější, než pohled na Měsíc."

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světélkování vzduchu, Vesmírná videa, ISS


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »