MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPLS marsovskou laboratoří Curiosity, která přistála na povrchu Rudé planety 6. srpna, jsme se
rozloučili s tím, že se k ní opět vrátíme s dalšími novinkami. Jenže aktualizace řídícího programu většinu operací posunula a tak
se až nyní, po 15 dnech na Marsu dá říct, že se začíná dít spousta zajímavých věcí, na které jsme se těšili. Podívejme se na některé
novinky tak, jak se postupně v jednotlivých solech (dnech) udály.
Sol 3 až 14
Barevný panoramatický záběr, který byl pořízen během třetího solu, byl postupně přenášen na Zemi v plném rozlišení. Konečně 20.
srpna byly všechny snímky na Zemi a můžeme se kochat okolím místa přistání. Snímací kamera má ohnisko 34 mm.
Sol 5
Snímek Curiosity z MRO 12.8.2012. NASA/JPL-CaltechNa místo přistání se opět zaměřila kamera HiRISE na družici MRO. Snímalo se pod úhlem 30° a tentokrát už barevně, takže vidíme
lépe, kde bylo odfouknuto nejvíce prachu. Další snímek z přeletu téměř v nadhlavníku, který měl proběhnout během solu 10 dosud nebyl
uvolněn.
Sol 11
cíle Curiosity - Glenelg - Mount Sharp. NASA/JPL-CaltechV tomto dni byl proveden test přístroje DAN, který vystřeluje neutrony s energií 14 MeV. Ty proniknou až do hloubky 1 metr a po
návratu zpět může detektor odhalit, zda neobsahují minerály pod vozítkem nějakou vodu, která by zůstala uvězněna uvnitř,
pokud tam někdy v minulosti existovala. Šlo pouze o kalibraci a ta dopadla v porovnání s testem na Zemi perfektně. Data budou také
porovnávána s těmi, která získáme, až bude Curiosity popojíždět.
Vědecký tým dnes také oznámil, kudy se plánují s vozítkem předběžně vydat. V jejich hledáčku se celkem očekávaně objevil bod
asi 400 metrů daleko od místa přistání, kde se stýkají tři různé druhy povrchu. Místo bylo nazváno Glenelg (čteno zpředu i zezadu
stejně, tedy že Curiosity toto místo navštíví vlastně dvakrát, při cestě tam i zpět). Odtud se Curiosity vydá na jihozápad k úpatí
kopců. Dále by se mělo pokračovat do kaňonů v kopcích s vrstevnatými usazeninami.
Sol 12
12. den na Marsu nám přinesl první kruhové panorama včetně pohledu na vysoký kopec uprostřed kráteru. Z pozice roveru se nedíváme
na nejvyšší vrcholek, ale pouze na horizont před ním. I tak je to pořádná hora, vyšší než vrcholky Alp.
Sol 13
laser zkoumal kámen Coronation. NASA/JPL-CaltechPřístroj ChemCam na vrcholku stěžně vykonal první test laseru a vzdáleného mikroskopu (teleskopické kamery). Laser opakovaně mířil
na jedno místo, tím se kámen natavil a obláček uvolněných plynů zkoumala kamera. Tím se určí složení kamene. Jeho provizorní označení
N165 bylo později změněno na poetičtější Coronation (korunovace). Poprvé v historii tak někde mimo Zemi byl použit laser k výzkumu
hornin. Kámen byl zasažen 30 pulsy laseru během desetisekundového intervalu. Každý puls přitom působil miliónem wattů (ovšen jen po
dobu pěti miliardtin sekundy). To bohatě stačí na ionizaci atomů kamene a uvolnění obláčku plasmy.
Měření teploty přístrojem REMS. NASA/JPL/CSICPřístroj REMS, který má dvě hlavní čidla na stěžni, dodává první data o počasí na Marsu. Tlakové senzory zachytily změny od 690
do 780 Pa (cca 130krát menší tlak než na Zemi). To odpovídá našim modelům marsovské atmosféry. Problém je s jedním s čidel rychlosti
větru, něco se porouchalo a tak budou k dispozici pouze data z jednoho. To má za následek, že v případě větru směřujícího tak, že mu
bude "stínit" stěžeň, nebude měření tak přesné. Jinak to ale na měření rychlosti větru nemá vliv. Teplotní čidla měří teplotu vzduchu
a povrchovou teplotu. Hodnoty teploty vzduchu kolísaly například v solu 10 od -75 °C do -2°C v odpoledních hodinách.
Sol 14
Test robotické paže. NASA/JPL-CaltechCuriosity provedla podle plánu test robotické paže. Celou ji pozvedla, potom rozbalila směrem dopředu a nechala ji vyfotografovat
pomocí navigačních kamer na stěžni. Potom paži znovu složila na palubu do výchozí polohy.
Přístroj ChemCam na vrcholu stěžně nejspíš opět osahával některé vzorky laserem, protože snímky jeho teleskopické kamery to
ukazují. Na snímku je detail horninového podloží odkrytého během přistání spalinami raketových motorků jeřábu.
Sol 15
Test otáčení kol. NASA/JPL-Caltech. Složila Emily LakdawallaUdálostí dne byl test natáčení kol. Vše proběhlo jak má a snímky z navigačních kamer na stěžni to díky animaci hezky dokazují.
Sol 15 skončil v úterý 21. srpna pozemského času, takže už ve středu, v době, kdy nejspíš čtete tyto řádky, během solu 16,
by měl rover poprvé kousek popojet. Jízda to nebude velkolepá - nejprve tři metry vpřed, poté otočka o 90° a pak tři metry vzad.
Ale i tak to bude skvělý okamžik.
Zajímavé animace a video
Během uplynulé doby bylo publikováno různými nadšenci mnoho pěkných animací. Vybírám zde tři, které mně mimo jiné nejvíce zaujaly.
Snímky sestupové kamery MARDI doplněné o zvukový záznam.
Snímky sestupové kamery MARDI zarovnané na tepelný štít.
Trajektorie sestupu vozítka atmosférou v 3D animaci.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4