Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Sol 1031: Rozhraní dvou typů usazenin
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.

Dva různé typy hornin

Oblast, ve které se vozítko pohybuje, je z geologického pohledu zajímavá tím, že se zde stýkají dva různé typy hornin. S tím jak se Mars vynořil na pozemské obloze ze záři Slunce, mohly být naplno obnoveny operace vozítek na Marsu. Curiosity proto obnovila popojíždění a výzkum těchto hornin.

Dva různé typy hornin v lokalitě Marias Pass na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Dva různé typy hornin v lokalitě Marias Pass na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Odlišné složení naznačuje i odlišnou historii místa Marias Pass, kde se rover nyní nachází. První tvoří světlé, velmi jemně zrnité horniny jílovitého původu, podobné těm, které Curiosity zkoumala v oblasti Pahrump Hills. Druhý typ hornin tvoří tmavší jemně vrstevnatý pískovec.

Detail pískovce v kameni nazvaném Big Arm v lokalitě Marias Pass Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Detail pískovce v kameni nazvaném Big Arm v lokalitě Marias Pass
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Podobný styk dvou odlišných hornin naznačuje něco o prostředí v dávné minulosti, v kterém vznikaly. Navíc někdy mezi nimi může být jasně viditelná hrana, jindy je přechod pozvolnější. Zajímavý je i detailní snímek pískovce mikroskopickou barevnou kamerou MAHLI. Na snímku vidíme jednak krásně zakulacená zrnka, která musela putovat delší dobu, než se ohladila a mezi nimi ostře ohraničená zrníčka. Dobře je to vidět na přiloženém obrázku, pořízeném z kamery na robotické paži. Jde o detail, jakoby pohled pod lupou.

Curiosity naznačuje, že na Marsu jsou horniny primitivní kontinentální kůry

Čerstvou novinkou je, že v kráteru Gale byly objeveny horniny, které připomínají podobné, které se nachází v zemské kontinentální kůře. Přístroj ChemCam se totiž zaměřil laserovým paprskem na světlé kameny a objevil zde podobné složení, jako mají granitické horniny (granit = žula) pevninské zemské kůry. Mohlo by to znamenat objev něčeho, co by se dalo na Marsu nazvat jednoduchou pevninskou kůrou.

Granitické vyvřeliny na Marsu v kráteru Gale Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Granitické vyvřeliny na Marsu v kráteru Gale
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Jak uvádí Roger Wiens z Národní laboratoře v Los Alamos, rover cestoval mezi kameny s nápadně velkými světlými krystalky, které jsou na Marsu velmi neobvyklým jevem. Chemická analýza naznačila malou hustotu a to je typické pro vyvřeliny tvořící na Zemi pevninskou kůru.

Mars je zatím považován za planetu plnou čedičových vyvřelin, tedy hornin s velkou hustotou a malými krystaly. Takové horniny tvoří na Zemi oceánskou kůru. Ale horniny nalezené v kráteru Gale vozítkem Curiosity by měly být velmi staré vyvřeliny (asi 4 miliardy let staré), které jsou zřetelně světlejší.

Sol 1032 Phobos před Sluncem Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1032 Phobos před Sluncem
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Vypadá to, že se díváme na horniny tvořící starou kůru Marsu, podobné svým složením těm, které tvořily zemskou kůru před 2,5 miliardami let. Kráter Gale, který vznikl před asi 3,6 miliardami let zřejmě poskytuje ve svých stěnách okno do dávné minulosti Marsu a my po cestě nalézáme některé kameny, které tvořily tuto původní marsovskou pevninskou kůru.

Zatmění Slunce Phobosem

V posledním článku jsme nabídli odkaz na zatmění Slunce Phobosem. Ani Curiosity nezůstala pozadu a i jí se podařilo vyfotit jedno takové zatmění.

Sluneční skvrny

Jak jsme si už zvykli v minulosti, i z Marsu jsou na Slunci pozorovatelné skvrny. Jsou sice na hranici rozlišovací schopnosti kamer, ale třeba ty velké dubnové byly vidět i na neupravených záběrech. Výhodou těchto pozorování teď bylo, že jsme tak viděli na odvrácenou stranu Slunce, než jaká byla vidět ze Země.

Sluneční skvrny z Marsu v podání Curiosity Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sluneční skvrny z Marsu v podání Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Zdroje informací:
mars.jpl.nasa.gov
www.lanl.gov
mars.jpl.nasa.gov




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Msl, Curiosity


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »