Kometa 273P/Pons-Gambart.Autor: Foto: Martin Lehký.V minulosti velmi obtížně zastihnutelná kometa 273/Pons-Gambart bude dalším březnovým příspěvkem mezi očekávanými vlasaticemi. Ne však proto, že by měla být mimořádně jasná, ale prostě proto, že spatřit ji znovu znamená počkat si další téměř dvě století. Kometa s krásnou historií je ovšem lákadlem, i když není zrovna nejzářivějším objektem oblohy. Proto si ji nenechte ujít.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen.… a další kometa se blíží Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012.Autor: Jean-Francois Soulier.Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety... Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne. Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.Autor: Rolando Ligustri.Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013.Autor: John Drummond.Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.Autor: Roger Lynds.Již je tomu dva měsíce, co jsme informovali o objevu potenciální komety století, která by mohla zazářit na naší obloze na podzim roku 2013 a v období Vánoc proletět poměrně blízko Země. Kometa je díky této „slávě“ bedlivě sledována astronomy z celého světa, mimo jiné i pomocí robotického dalekohledu FRAM. Jak si tedy kometa zatím vede? Co víme o její dráze a jak bude jasná?
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderZatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.
Voda má původ v kometách nebo asteroidech?Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.
Kometa Garradd z 15. března 2012.Autor: Peter PetrechKometa C/2009 P1 Garradd sice není žádnou vysněnou vlasaticí noční oblohy, přesto už skoro tři čtvrtiny roku hrdě "proplouvá" ve stínu zajímavějších nebeských událostí. Se svým obřím kometárním jádrem se od Země pomalu ale jistě vzdaluje, nicméně právě v těchto dnech je pozorovatelná nejlépe. Najdeme ji vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (v níž leží známé ne-souhvězdí Velký vůz), a to hned po setmění. Zamiřte proto své objetivy k loučící se dvojocasé vlasatici, která je viditelná už v malých přístrojích. Těm, co to již udělali a zaslali do redakce své fotografické úlovky, děkujeme. Aktualizováno: 7. dubna 2012, 21:14 SELČ.
Fotogalerie: Kometa C/2009 P1 Garradd Podzimní kometou numero uno bude téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatří, zjasňující vlasatice je už od poloviny letošního léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících bude tiše zdobit na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování... Aktualizováno: 24. října 2011, 0:13 SELČ.
Autor: Martin GembecKometa 103P Hartley 2 poměrně rychle zjasňuje. Po tiskovém prohlášení přinášíme první fotografie čtenářů. Fotogalerii budeme samozřejmě postupně aktualizovat, přičemž nejnovější snímky najdete vždy jako první. V článku také najdete stručný recept, jak jednoduše kometu zachytit na digitální fotoaparát. Sledujte s námi díky fotografiím čtenářů vývoj této komety s tak jedinečným návratem. Všem fotografům za došlé i budoucí snímky děkujeme!
V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes. Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali: Libor Vyskočil Pavel a Petr Cagašovi Petr Horálek (kresba) Milan Uhlář Ladislav Spejchlík Ladislav Šmelcer a Jiří Srba Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz
Fotogalerie komety C/2004 Q2 Machholz. Máte její fotografie? Pošlete nám je na info@astro.cz Uvádějte prosím místo pořízení, použitý přístroj a expozici.
Fotografie komety posílejte do redakce info@astro.cz. Uvádějte informace o místě, čase pořízení a expozici.fotogalerie
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
