Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety

Komety

Kometa C/2006 P1 McNaught v Chile. Autor: Miloslav Druckmüller
Kometa C/2006 P1 McNaught v Chile.
Autor: Miloslav Druckmüller
Ledoprachová jádra komet coby zamrzlé pozůstatky z dob vzniku Sluneční soustavy nepředvídatelně vnikají do srdce našeho planetárního systému - ke Slunci - a občas kouzlí fantastické nebeské představení. Povětšinou neviditelné krásky se nejprve projevují mlhavou hlavou, komou, která se za vhodných podmínek pomalu protáhne do ohonu. Opravdu výrazný ohon, respektive dvojice - prachový a iontový - bývá větší vzácností. Komet viditelných dalekohledem je na nebi viditelných v průběhu roku několik desítek. Komety s jasností na hranici viditelnosti očima jsou vzácnější - zhruba dvě až tři takové komety za rok se ukážou. Opravdu jasná kometa, jako například McNaught z roku 2007, je vstutku mimořádnou podívanou. Statisticky ji můžeme očekávat jen několikrát za století. Na tuto vzácnou příležitost je třeba počkat. Nicméně jaké komety můžeme vyhlížet právě teď a kde je najdeme? A jak komety pozorovat?

Aktuálně viditelné komety a mapky

V tabulce níže je generován výpis právě viditelných komet do 14. magnitudy. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název komety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané kometě zobrazena mapka a rovněž poloha komety ve Sluneční soustavě.

KometaJasnostDatum*Vzdálenost**VýškaAzimutSouhvězdí
C/2025 R3 PANSTARRS8,02026-kvě-2844°5,3°247° (ZJZ)Jednorožec
88P Howell10,92026-kvě-2454°-31,6°326° (SZ)Ryby
29P Schwassmann-Wachmann 112,42026-kvě-2998°39,1°182° (J)Lev
10P Tempel 212,52026-kvě-28126°-34,1°57° (VSV)Orel
C/2023 R1 PANSTARRS12,82026-kvě-28152°-14,1°82° (V)Had
24P Schaumasse13,42026-kvě-27143°22,9°127° (JV)Panna
C/2024 J3 ATLAS14,32026-kvě-28105°-2,9°36° (SV)Lištička
235P LINEAR14,52026-kvě-25165°-5,6°97° (V)Hadonoš
C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein14,92026-kvě-2491°-42,2°210° (JJZ)Mečoun
C/2025 A6 Lemmon15,22026-kvě-23107°0,3°184° (J)Vývěva
C/2022 N2 PANSTARRS16,02026-kvě-0213°22,8°285° (ZSZ)Býk
C/2024 R4 PANSTARRS16,02026-kvě-2580°-0,4°11° (S)Ještěrka

* Datum posledního ohlášeného pozorování komety
** Úhlová vzdálenost komety od Slunce

V následujících odkazech se skrývají internetové stránky se seznamem aktuálně viditelných komet včetně vyhledávacích mapek.

Doporučujeme



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »