Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety

Komety

Kometa C/2006 P1 McNaught v Chile. Autor: Miloslav Druckmüller
Kometa C/2006 P1 McNaught v Chile.
Autor: Miloslav Druckmüller
Ledoprachová jádra komet coby zamrzlé pozůstatky z dob vzniku Sluneční soustavy nepředvídatelně vnikají do srdce našeho planetárního systému - ke Slunci - a občas kouzlí fantastické nebeské představení. Povětšinou neviditelné krásky se nejprve projevují mlhavou hlavou, komou, která se za vhodných podmínek pomalu protáhne do ohonu. Opravdu výrazný ohon, respektive dvojice - prachový a iontový - bývá větší vzácností. Komet viditelných dalekohledem je na nebi viditelných v průběhu roku několik desítek. Komety s jasností na hranici viditelnosti očima jsou vzácnější - zhruba dvě až tři takové komety za rok se ukážou. Opravdu jasná kometa, jako například McNaught z roku 2007, je vstutku mimořádnou podívanou. Statisticky ji můžeme očekávat jen několikrát za století. Na tuto vzácnou příležitost je třeba počkat. Nicméně jaké komety můžeme vyhlížet právě teď a kde je najdeme? A jak komety pozorovat?

Aktuálně viditelné komety a mapky

V tabulce níže je generován výpis právě viditelných komet do 14. magnitudy. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název komety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané kometě zobrazena mapka a rovněž poloha komety ve Sluneční soustavě.

KometaJasnostDatum*Vzdálenost**VýškaAzimutSouhvězdí
C/2025 R3 PANSTARRS6,52026-kvě-1345°-35,4°304° (SZ)Orion
88P Howell10,52026-kvě-1249°-31,1°47° (SV)Ryby
29P Schwassmann-Wachmann 111,02026-kvě-12113°18,3°245° (ZJZ)Lev
24P Schaumasse13,32026-kvě-12158°39,0°190° (J)Panna
C/2023 R1 PANSTARRS13,72026-kvě-12129°17,1°120° (VJV)Štít
10P Tempel 214,42026-kvě-12117°6,2°111° (VJV)Orel
C/2025 A6 Lemmon14,92026-kvě-07119°-19,2°220° (JZ)Plachty
C/2024 J3 ATLAS14,92026-kvě-1295°23,1°81° (V)Lištička
C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein15,02026-kvě-1290°-63,9°211° (JJZ)Mečoun
235P LINEAR15,22026-kvě-12152°22,8°144° (JV)Hadonoš
240P NEAT15,62026-kvě-0946°8,6°318° (SZ)Vozka
63P Wild15,82026-kvě-1265°15,5°299° (ZSZ)Blíženci
C/2022 QE78 ATLAS15,82026-kvě-1279°26,3°289° (ZSZ)Rak
C/2021 G2 Atlas15,82026-kvě-12136°42,8°127° (JV)Hadonoš
C/2022 N2 PANSTARRS16,02026-kvě-0225°-8,4°332° (SSZ)Býk
C/2024 R4 PANSTARRS16,02026-kvě-0969°15,8°53° (SV)Ještěrka

* Datum posledního ohlášeného pozorování komety
** Úhlová vzdálenost komety od Slunce

V následujících odkazech se skrývají internetové stránky se seznamem aktuálně viditelných komet včetně vyhledávacích mapek.

Doporučujeme



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »