Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí jasná kometa letošího roku

Třetí jasná kometa letošího roku

Kometa Lemmon z 11. ledna 2013. Autor: Rolando Ligustri.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.
Autor: Rolando Ligustri.
Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.

Od prvních dvou komet se odlišuje typem dráhy. Nejedná se o typickou dlouhoperiodickou kometu. Pohybuje na dráze s periodou spočtenou na 11 264 let a nepřilétá z Oortova oblaku nýbrž z rozptýleného disku (jehož součástí je např. trpasličí planeta Eris). Od Slunce se dostane nejdále na 466 AU (466 násobek vzdálenosti Země a Slunce). Od výše uvedených komet se liší i chováním, které odpovídá spíše krátkoperiodickým kometám.

O chování krátkoperiodickách komet lze říct naprostý opak jako o chování dynamicky nových komet z Oortova oblaku (viz například článek Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu). S ohledem na to, že u Slunce stávily již určitý čas při řadě minulých návratů, je povrch jejich jader chudý na zmrzlé těkavé plyny (ty už se vypařily v předešlých návratech) a mnohdy i vodní led (starší krátkoperiodické komety). Díky tomu jádra těchto komet vykazují jen minimální aktivitu a musí se nejprve prohřát do hloubky aby se projevila kometární aktivita. Zahřátí podzemních ložisek, případně aktivace odpařováním vody, když jsou komety blíže než 2 AU, způsobují rychlé a prudké zjasňování v těchto vzdálenostech. Nám se tak jeví, že po objevu relativně slabé komety se její jasnost prudce zvyšuje.

Přesně to se děje s kometou Lemmon. Za poslední měsíc zjasnila z 10 na 7 mag a nyní je již v dosahu malých dalekohledů na jižní polokouli. Návrat komety není zrovna příznivý - k Zemi se moc nepřiblíží, v maximu jasnosti bude úhlově blízko u Slunce. Přesto by měla být pouhým okem vidět téměř tři měsíce, nebude se ale jednat o výraznější objekt. Podmínky návratu jsou porovnatelné např. s kometou podobného typu 153P/Ikeya-Zhang, kterou jsme mohli pozorovat na jaře 2002. Jasnější než 6 magnitud bude už v prvních dnech února, největší jasnosti dosáhne v průběhu března a pak by měla začít zvolna slábnout.

U krátkoperiodických komet lze krom prudkého zjasňování při příletu ke Slunci pozorovat i maximum jasnosti několik dní po průchodu kolem něj a pomalejší slábnutí (tzv. perihelová asymetrie). Kdyby toto nastalo, mohla by si kometa udržet jasnost kolem 4 mag ještě celý duben a na hranici viditelnosti pouhým okem vydržet až do května, kdy vyjde i na naší obloze. Podmínky viditelnosti se pak budou prudce zlepšovat a kometa bude pohodlně v dosahu triedrů a malých dalekohledů až do konce léta. U nás se na počátku května "vyhoupne" zpoza jihovýchodního obzoru v ranních hodinách před východem Slunce. Najdeme ji v souhvězdí Ryb, resp. Pegase. Tehdy už bude patrně na hranici viditelnosti pouhýma očima.

Kam jet za kometou v maximu její jasnosti? Pokud máte v plánu cestu do zahraničí, kometu můžete spatřit od února do dubna jen z oblastí jižně od rovníku, čím jižněji tím lépe. Např. na 25° jižní šířky je již kometa slušně viditelná po celou dobu. Cesta do Středomoří, či Severní Afriky na přelomu dubna a května může být také výhodou pokud chcete zachytit kometu ještě relativně jasnou.

Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Dále doporučujeme: Vývoj jasnosti a fotografie komety (web Seiichi Yoshidy)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »