Komety R1 Lovejoy, X1 LINEAR. Autor: Petr ŠtarhaKomet je velmi velké množství. Existuje jejich "zásobárna" ležící na samé hranici sluneční soustavy - tzv. Oortův oblak. V něm kometární jádra přetrvala z období formování sluneční soustavy. Dle současných odhadů je v Oortově oblaku asi sedm bilionů komet. Gravitačními poruchami od blízkých hvězd a galaktických molekulárních mračen jsou potom některá jádra nasměrována do vnitřních oblastí Sluneční soustavy. Gravitačním působením Slunce a velkých planet (především Jupitera a Saturna) se jejich dráha ve sluneční soustavě může opět výrazně změnit - jsou známy případy, kdy se kometa dostala na dráhu, po které opustí naši sluneční soustavu a bude putovat mezihvězdným prostorem, a naopak je známo mnoho případů, kdy byla kometární dráha změněna natolik, že došlo k jejímu "zachycení" a kometa se trvale pohybuje ve vnitřních oblastech sluneční soustavy po eliptické dráze.
как угадать рулетку на гидре смотрите на hydralink
Kometám, které se vracejí do blízkosti Slunce (a tedy i Země), říkáme periodické. Takových známe několik stovek. Ty, jejichž doba oběhu kolem Slunce je kratší než 200 let, potom nazýváme krátkoperiodé. Těch již astronomové pozorovali více než 150 a jejich nejznámější představitelkou je 1P/Halley. Známe několik set kometárních drah určených při více jak 900 pozorovaných návratů komet do blízkosti Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.