Související stránky k článku ČAM za duben 2016: Marcová polárna žiara nad Ivalom
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli, kdy článek píšeme, máme za sebou dalších několik dní s několika obřími erupcemi třídy X. I vítězná fotografie lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto skutečnost trochu potvrzuje.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek
„Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“,
jehož autorem je Vlastimil Vojáček.
Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního pólu“. Ne každý ji však viděl na vlastní oči. Je totiž poněkud nevypočitatelná, zejména tedy v našich zeměpisných šířkách. Ještě více však v zemích blíže k obratníkům či dokonce k rovníku. Severní nebe, pokud tedy není právě polární den, naopak o toto nebeské divadlo nemívá nouzi. Takže, kdo ji ještě neviděl, případně kdo neviděl alespoň tuto za dlouhou dobu nejintenzivnější u nás, může se pokochat její krásou na snímku Vlastimila Vojáčka. Ten ji zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. Ovšem její krása potěší jistě i ty šťastné, kteří ji mohli shlédnout na vlastní oči.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2023
obdržel snímek „Polární záře nad Brněnskou přehradou“,
jehož autorem je Vojtěch Otruba
Téměř přesně před dvaceti lety, 20. listopadu 2003 se nad Českou republikou rozzářila polární záře. A 5. listopadu 2023 pořídil fotograf Vojtěch Otruba obraz polární záře nad Brněnskou přehradou. Ne že by mezitím nebyly u nás pozorovatelné jiné, ostatně předchozí polární záři jsme mohli sledovat 25. září tohoto roku. Důležitých je však těch 20 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek
„Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma
Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Mnozí z nás však měli možnost ji spatřit bez problémů na vlastní oči i u nás. To je však už skoro 10 let. Ovšem i nyní se na ni můžeme podívat. A to díky vítěznému snímku fotografa Jana Klímy v soutěži Česká astrofotografie měsíce za prosinec roku 2022.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento širokoúhlý astrofotografický snímek zachycuje jednu z nejzajímavějších a dynamicky bohatých oblastí letní oblohy v souhvězdí Labutě. Dominuje mu komplex emisních mlhovin tvarovaných silným hvězdným větrem a zářením masivních hvězd.
Na obloze se objevila mimořádně jasná a dynamická polární záře, která si mnoho nezadala s těmi, které normálně mohou vídat pouze cestovatelé do severských zemí za polárním kruhem. Vaše fotografie přidáváme a děkujeme za zaslání přes formulář.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2026 obdržel snímek Karla Kolomazníka s kolektivem „Obálky kolem kataklyzmatické hvězdy Z Cam“
Vítězná fotografie červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je v rámci dosavadní soutěže poněkud netradiční. I když jsme již měli snímky s více autory, a dokonce pořízené více přístroji, deset autorů a devět různých teleskopů, tak to tu ještě doopravdy nebylo.
Není obvyklé, abychom mohli už v titulku článku napsat předpověď něčeho tak nevyzpytatelného, jako je výskyt polárních září. V úterý 11. 11. kolem 11. hodiny našeho času však na Slunci v symbolický čas a hodinu došlo k opravdu výjimečně silné erupci, která byla doprovázena silnou radiační bouří a výronem výrazného oblaku hmoty z koróny, který je mířený přímo k Zemi. Je jisté, že až dorazí tyto částice k Zemi, asi za dva dny, mohly by být v noci ze středy na čtvrtek 12./13. listopadu nejjasnější polární záře roku 2025.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co by se jí dalo rovnat.
Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch nejvzdálenějších objektů jako jsou galaxie, až po ty relativně blízké, například planety.
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče.
Krásné divadlo si nachystala obloha na Nový rok 1. ledna 2025. Původce novoročních polárních září je ale ještě ve starém roce, v silných erupcích na Slunci mezi 29. a 30. prosincem. Oblaka hustšího plazmatu postupně dosáhla zemské magnetosféry a především 1. ledna večer byla vidět slabší polární záře.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu. Ostatně, pokud bychom měli tu trpělivost a sledovali její pohyb mezi ostatními hvězdami na nebi, zjistili bychom, že se po nebi mezi nimi pohybuje.
Na Slunci dochází k silným erupcím poměrně často, protože nastává maximum 25. cyklu jeho aktivity. Ve středu 9. 10. nad ránem však nastala v aktivní oblasti poblíž středu Slunce opravdu dlouho očekávaná velmi silná erupce kategorie X1,84. Doprovázel ji výrazný výron hmoty z koróny mířený přímo k Zemi. tato vlna převážně elektronů právě ve čtvrtek navečer zasáhla zemskou magnetosféru. Již dříve k Zemi dorazily vysokoenergetické protony a způsobily radiační bouři. V noci na pátek lze očekávat viditelnost jasné polární záře.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již delší dobu na špatném místě oblohy, neboť pozice, které spočítal jeho kolega, francouzský astronom a kartograf Josepúh-Nicolas Delise nebyly správné. To ovšem Messier zatím netuší, a upoutá jej slabý mlhavý obláček v souhvězdí Býka.
Očekávané jasné polární záře se o víkendu nedostavily, ale v noci na pondělí se aktivita geomagnetického pole přeci jenom zvýšila a slabší polární záře se přeci jen ukázala vytrvalým pozorovatelům. Dokazují to i pěkné snímky v naší čtenářské fotogalerii.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když navzdory oprávněně žárlivé manželce Héře, tajně spěchající za spartskou královnou Lédé. Tato milostná událost přinesla na svět jednoho z Blíženců Poluxe a slavnou Helenu. Ano, tu krásku, kvůli které začala Trojská válka. Vlastnímu manželovi Lédé, králi Tyndareosovi pak byli přisouzeni druhý z Blíženců Castor a dcera Klytaimnéstra.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 9. do 8. 9. 2024. Měsíc je kolem novu, který nastane v úterý 3. 9. Večer se stále nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, který bude v opozici a nejblíže Zemi. Nejlepší období viditelnosti dalších planet je stále ráno, kdy se k Marsu a Jupiteru přidává i Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a radost nám dělají i erupce a velmi slabé polární záře. Zajímavá soukromá mise Polaris Dawn v Crew Dragonu s plánovaným výstupem do volného kosmu byla odložena, aby v případě přerušení bylo dobré počasí v místě nouzového přistání kosmické lodi. Po dlouhé sérii úspěchů se nepovedlo dovézt do přístavu celý první stupeň Falconu 9, protože legendární B1062 se převrátil na plošině po přistání. Před 110 lety se narodil americký vědec James Van Allen, jehož jméno nesou radiační pásy kolem Země.
