Úvodní  >  Související stránky k článku Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2014 udělena

Související stránky k článku Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2014 udělena

Simona BeerováMultimédia

Cena Jindřicha Zemana a Cena Jindřicha Zemana junior 2025 má své nositele

Porota soutěže Česká astrofotografie měsíce vybrala z rozsáhlé tvorby českých a slovenských autorů nejlepší snímek roku 2025. Ocenění získávají práce, které spojují vysokou technickou úroveň s estetickou hodnotou a schopností přiblížit krásu vesmíru široké veřejnosti. Ocenění bude předáno na celostátním setkání České astronomické společnosti v Plzni. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 337 z 1. 4. 2026.

Martin GembecOstatní

Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Každý rok je na společném setkání členů České astronomické společnosti předáváno ocenění astrofotografovi roku a jeho kolegovi do 18 let v kategorii junior za Českou astrofotografii měsíce, Cena Jindřicha Zemana. Nepravidelně, většinou jednou za rok nebo za dva roky, je předávána Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Laureáty se stali Vlastimil Vojáček, Jakub Kuřád a Lubor Lejček.

Marcel BělíkOstatní

Známe nositele Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2021

Soutěž Česká astrofotografie měsíce (ČAM), z jejíchž účastníků se rekrutují nositelé této prestižní ceny České astronomické společnosti, je s námi již 17 let. A po celou tuto dobu každý rok porota volí ty nejlepší z nich. Významná pro nás je skutečnost, že jde o projekt vskutku unikátní, neboť je česko-slovenský. A to nejen složením poroty, ale zejména složením astrofotografů, kteří každý měsíc ve velkém množství a zejména kvalitě zasílají své snímky. V roce 2021 porota hodnotila celkem 226 soutěžních snímků. Od roku 2017 se kromě Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii udílí i Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii junior pro astrofotografy do 18 let.

Marcel BělíkOstatní

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2020 má své nositele

Již patnáct let udílí Česká astronomická společnost na základě doporučení poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM) cenu pro nejlepší české a slovenské astrofotografy.  Je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma či astronomky za významné fotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok. Za rok 2020 vybrala porota z úžasného množství autorů dva oceněné. Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii získal pan Evžen Brunner. Cenou Jindřicha Zemana Junior byl oceněn teprve šestnáctiletý student Filip Stehlík.  

Marcel BělíkMultimédia

Českoslovenští astrofotografové roku 2018

Soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, má své dva vítěze za rok 2018. Tito ocenění získávají prestižní cenu České astronomické společnosti „Cena Jindřicha Zemana“ a „Cena Jindřicha Zemana junior“. Cena jim bude předána v neděli 7. dubna 2019 v 10:50 na setkání České astronomické společnosti v pražském planetáriu. Program v odkaze, novináři mají přístup volný.  

Marcel BělíkMultimédia

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2017

Cena Jindřicha Zemana za rok 2017 byla udělena Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. a Bc. Petru Horálkovi za spoluautorství snímku „Odhalené vrstvy Slunce“. Ve velmi přátelské atmosféře v pondělí odpoledne 26. února 2018 na půdě Ústavu matematiky FSI VUT v Brně proběhl slavnostní akt předání Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2017.

Marcel BělíkMultimédia

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2016

Pavel Prokop (nar. 1971), dnes fotograf zejména planet a úplně nový nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2016, kterou získal za nominační snímek „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“ (březnové kolo ČAM). Astronomií je nadšený již od dětství. Jedním z prvních objektů, které na obloze ještě dalekohledem „made in USSR“ nalezl, byla známá galaxie v Andromedě. Neunikla však ani zimní M 42 v Orionu. Myslivecký triedr si tenkrát půjčoval od svého táty a konal s ním téměř kaskadérské výstupy na střechu domu, kde bydlel.

Redakce Astro.czOsobnosti

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku Ing. Pavlu Štarhovi, Ph.D.

Červení skřítci 6. srpna 2013.Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph.D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována zejména za celoroční přínos v astrofotografii a vítěz je zpravidla volen na základě více došlých snímků do soutěže, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu i v konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a porota si uvědomuje, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik zájemců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět. Tiskové prohlášení ČAS č. 299.

Zdeněk BardonOstatní

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

Logo ČAM.Autor: ČAS. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (dále jen ČAM) je tu již více jak sedm roků a za tu dobu si vybudovala pevné místo mezi zájemci o astrofotografii, o astronomii, o krásné pohledy do vesmíru. Ale také mezi novináři. Forma ČAM spojující estetické působení s odborným podtextem je v současném světě výjimečná Na webu České astrofotografie měsíce navíc vzniká rozsáhlá encyklopedie fotografovaných objektů ve vesmíru.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »