Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.
Na základě dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) tým astronomů z Ukrajiny detekoval tranzity pěti komet u hvězdy Beta Pictoris (β Pictoris), druhé nejjasnější hvězdy v souhvězdí Malíře, která je od Země vzdálená 63 světelné roky. Beta Pictoris je spektrálního typu A5 s hmotností zhruba 1,8 hmotnosti Slunce a její stáří bylo odhadnuto na pouhých 20 miliónů roků.
Ztráta hmotnosti u hvězd typu červeného obra je jednou z hlavních neurčitostí ve stelární astrofyzice. Červení obři jsou vyvinuté hvězdy, které již spotřebovaly veškerý vodík ve svém jádru a přeměnily jej na hélium prostřednictvím procesu jaderné fúze a místo toho spalují vodík ve své obálce. Při směřování ke konci svého života tyto hvězdy rovněž zahájily spalování hélia v jádru.
Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře nový typ relativně slabé hvězdné exploze, pro který použili označení mikronova. Ke zjasnění tohoto typu dochází na povrchu některých bílých trpaslíků. Při vzplanutí trvajícím jen několik hodin se termojadernou reakcí přemění více než 20 trilionů kg vodíku, což je hmotnost srovnatelná s planetkou Juno, jedním z velkých těles hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy.
Na základě využití dat z mise K2 observatoře Kepler vypuštěné NASA astronomové detekovali čtyři nové události při pozorování tzv. gravitační mikročočky, které představují volně putující planety podobných hmotností, jako naše Země. Gravitační mikročočka je pozorovací efekt, který předpověděl již v roce 1936 Albert Einstein na základě obecné teorie relativity.
Lovec exoplanet NASA s názvem Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) díky vysoké citlivosti měření jasnosti hvězd je ideální svou konstrukcí pro studium hvězdných oscilací v oblasti výzkumu nazvané astroseismologie. Právě pod povrchem hvězd podobných Slunci, kde vystupuje horký plyn, ochlazuje se a následně klesá dolů, kde se znovu zahřívá. Stejný proces probíhá například v kastrolu vařící vody na horkém sporáku.
Kosmická observatoř NASA s názvem Kepler byla zkonstruována za účelem objevování exoplanet na základě tranzitní metody, kdy dojde k zeslabení jasu hvězdy v důsledku přechodu planety přes její kotouček. Náhodou ji dělá stejná konstrukce ideální pro pozorování jiných přechodných jevů – objektů, které mění svoji jasnost v průběhu času. Nový výzkum archivních dat z družice Kepler vedl k odhalení vzácného super-vzplanutí dříve neznámé trpasličí novy. Soustava zjasnila 1 600× za dobu kratší než jeden den a následně pomalu slábla.
Astronomové použili satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a spektrometr HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer) na dalekohledu Keck I na W. M. Keck Observatory a objevili soustavu se třemi tranzitujícími exoplanetami – včetně superzemě obíhající v ultrakrátké periodě – kolem hvězdy s označením TOI-561, jedné z nejstarších hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze.
Erupce na hvězdách jsou známy již několik desetiletí, přesto je jejich výskyt zahalen rouškou tajemství. Tým astronomů včetně Olgy Maryevy z ASU studoval eruptivní hvězdy pozorované kosmickou družicí TESS v blízkých otevřených hvězdokupách a zajímala se o souvislosti výskytu erupcí u hvězd s jejich věkem, rotační rychlostí nebo spektrálním typem.
Astronomové studující data z astronomické družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již detekovali 1 216 úkazů – tzv. supererupcí, ke kterým došlo na povrchu 400 hvězd podobných Slunci. Jedna z těchto hvězd pojmenovaná TIC 43472154 uvolňuje v průměru 233 supererupcí za rok. Družice NASA s názvem TESS je primárně určená k objevování planet za hranicemi Sluneční soustavy, avšak zjištěná data se dají využít i k jiným objevům.
Na základě využití dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a několika pozemních teleskopů astronomové objevili tři malé exoplanety obíhající kolem jasného červeného trpaslíka s názvem GJ 357. Nejvzdálenější planeta – GJ 357d – je obzvlášť zajímavá pro vědce, neboť její oběžná dráha leží v tzv. obyvatelné zóně hvězdy a přijímá od ní tak velké množství energie, jako dostává planeta Mars od Slunce.
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanetAutor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. NASA to oznámila počátkem dubna 2013. Projekt bude realizován v rámci programu Explorer. Cena jednotlivých misí tohoto programu (včetně startu) je limitována finanční částkou 200 miliónů amerických dolarů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Mobil Google Pixel 8 Pro položený na kufříku na silnici. Než přijelo auto, zachytila se asi 30 sekundová expozice. Vlevo 10cm dalekohled na EQ 6, uprostřed Canon R6 MkII na stativu a pak kometa a Canon 6D na trackeru Star Adventurer s teleobjektivem 135 mm
