Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice TESS pozorovala supererupce u 400 hvězd slunečního typu

Družice TESS pozorovala supererupce u 400 hvězd slunečního typu

Umělecké ztvárnění supererupce u hvězdy slunečního typu
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger/Swift

Astronomové studující data z astronomické družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již detekovali 1 216 úkazů – tzv. supererupcí, ke kterým došlo na povrchu 400 hvězd podobných Slunci. Jedna z těchto hvězd pojmenovaná TIC 43472154 uvolňuje v průměru 233 supererupcí za rok. Družice NASA s názvem TESS je primárně určená k objevování planet za hranicemi Sluneční soustavy, avšak zjištěná data se dají využít i k jiným objevům.

Naše Slunce doslova „koupe“ Zemi v uvolňované energii, která mimo jiné podporuje existenci biosféry na naší planetě a udržuje na Zemi teplotu umožňující přetrvávající existenci kapalné vody na jejím povrchu. Nicméně Slunce rovněž může uvolnit občas velké množství energie v podobě slunečních erupcí a výronů koronální hmoty (coronal mass ejections – CME).

Některé hvězdy v Mléčné dráze – zejména mladé stálice – produkují tzv. supererupce, které mohou být svojí intenzitou mnohem silnější než největší sluneční erupce. Tyto jevy mohou mít mimořádný dopad na potenciální obyvatelnost kamenných planet prostřednictvím eroze atmosféry nebo vystavením intenzivní radiaci.

Supererupce jsou mnohem silnější exploze než typické sluneční erupce, s celkově vyzářenou energií v rozsahu od 1033 do 1038 ergů a trvající déle než hodinu,“ říká astronom Zuo-Lin Tu z Nanjing University. „Energie supererupcí je tak vysoká, že mohou přímo způsobit destruktivní útok na blízké živé organismy. Zájem lidí tudíž přitahuje otázka, jestli rovněž Slunce může generovat supererupce, podobně jako hvězdy hlavní posloupnosti nacházející se poblíž Sluneční soustavy a spadající do spektrální třídy F8 až G8.“

Kresba družice NASA s názvem TESS určené k objevování exoplanet Autor: NASA
Kresba družice NASA s názvem TESS určené k objevování exoplanet
Autor: NASA
Na základě dat z astronomické družice TESS se Zuo-Lin Tu se svými spolupracovníky detailně podíval na 25 734 hvězd podobných Slunci (s povrchovou teplotou v rozmezí 5 600 až 6 000 K), které se nacházejí na jižní části oblohy a které sledovala družice TESS. Astronomové detekovali 1 216 supererupcí u 400 hvězd slunečního typu.

Podle statistických údajů o všech hvězdách slunečního typu vykazují teplejší hvězdy (teplota povrchu 5 600-6 000 K) nižší frekvenci supererupcí než chladnější hvězdy (5 100-5 600 K),“ říká Zuo-Lin Tu. „Rychle rotující hvězdy (s periodou kratší než 10 dnů) jsou mnohem aktivnější v porovnání s pomalu rotujícími hvězdami (periody delší než 10 dnů).“

Nejaktivnější hvězda z tohoto souboru – TIC 43472154 – má průměrný výskyt 233,17 supererupce za rok. Další studovaná hvězda – TIC 364588501 – produkovala 63 supererupcí v průběhu prvního roku činnosti mise TESS. Čtyři hvězdy s výskytem supererupcí – TIC 25078924, 44797824, 257605131 a 373844472 – jsou kandidáti na výskyt exoplanet.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdy slunečního typu, Supererupce na hvězdách, Družice TESS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »