Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Naše Slunce je méně aktivní než jiné hvězdy stejného typu

Naše Slunce je méně aktivní než jiné hvězdy stejného typu

Aktivní regiony na Slunci jsou zvýrazněny na snímku kombinovaných pozorování několika teleskopy
Autor: NASA/JPL-Caltech/GSFC/JAXA

Magnetická aktivita Slunce vede ke vzniku slunečních erupcí, koronálních výronů hmoty a dalších jevů kosmického počasí ovlivňujících naši planetu. Podobná aktivita na jiných hvězdách může vymezit obyvatelnost obíhajících planet. Ve studii publikované v časopise Science mezinárodní tým vědců analyzoval změny jasnosti u 369 hvězd slunečního typu k odvození jejich úrovně aktivity a zjistil, že Slunce je méně aktivní než většina hvězd podobných Slunci ve studovaném vzorku.

Podobně jako jiné hvězdy hlavní posloupnosti Slunce vlastní mohutné magnetické pole, které generuje tmavé sluneční skvrny, jasné sluneční erupce a další pozorovatelné struktury. Tyto magnetické aktivity kolísají s časem a přechodně ovlivňují proměnlivost vyzářeného světla hvězdy, což způsobuje, že Slunce střídá vyšší a nižší aktivitu v průběhu jedenáctiletého cyklu.

Porozumění magnetickému poli Slunce je rozhodující pro předpověď budoucího osudu hvězd, avšak astronomové rovněž diskutují o tom, jestli aktivita Slunce bude slábnout nebo zda se naše hvězda může stát magneticky aktivnější.

Rychlost, jakou hvězdy rotují kolem vlastní rotační osy, je rozhodně různorodá. Rotace hvězd přispívá k vytváření magnetického pole dynamovým efektem v jejich nitru,“ říká spoluautor studie Sami Solanki, vědecký pracovník Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung a School of Space Research at Kyung Hee University. „Magnetické pole je hnací silou zodpovědnou za veškeré fluktuace v aktivitě hvězd.“

Stav magnetického pole určuje, jak hojně Slunce produkuje energetické záření a jak prudce urychluje částice na vysoké rychlosti při směřování do okolního prostoru během mohutných erupcích, jaké množství tmavých slunečních skvrn a jasných oblastí se vyskytuje na povrchu – a tudíž také jak silně Slunce září.

Proměnlivá jasnost Slunce a hvězdy slunečního typu pojmenované KIC 7849521 Autor: Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung/hormesdesign.de
Proměnlivá jasnost Slunce a hvězdy slunečního typu pojmenované KIC 7849521
Autor: Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung/hormesdesign.de
Sami Solanki se svými spolupracovníky porovnával změny jasnosti Slunce vzhledem k pozorováním 369 hvězd slunečního typu podobných hmotností, teplot, složení a rotačních vlastností. Astronomové kombinovali čtyřroční fotometrická pozorování z družice NASA s názvem Kepler Space Telescope s astrometrickými daty ze satelitu Gaia, který provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Zjistili, že většina hvězd byla mnohem aktivnější než Slunce, často byly pětkrát více proměnlivé, než bylo Slunce v průběhu uplynulých 140 roků.

Byli jsme velice překvapeni, že většina hvězd slunečního typu je mnohem aktivnější než Slunce,“ říká spoluautor studie Alexander Shapiro z Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung.

Autoři nabídli několik potenciálních vysvětlení pro svá pozorování včetně možnosti, že Slunce může mít vyšší proměnlivost v delším časovém období či se odlišuje od podobných hvězd způsobem, který nebyl doposud rozpoznán.

Přesto všechno je naše hvězda téměř 4,6 miliardy roků stará,“ říká hlavní autor Timo Reinhold, vědecký pracovník na Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung. „Je docela možné, že se Slunce momentálně nachází v docela klidné fázi poslední tisíce roků a že proto tedy máme zkreslený obraz o jeho aktivitě.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdy slunečního typu, Aktivita hvězd, Slunce


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »