Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová družice NASA ke hledání exoplanet

Nová družice NASA ke hledání exoplanet

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet
Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. NASA to oznámila počátkem dubna 2013. Projekt bude realizován v rámci programu Explorer. Cena jednotlivých misí tohoto programu (včetně startu) je limitována finanční částkou 200 miliónů amerických dolarů.

Astronomická družice TESS bude hledat planety za hranicemi Sluneční soustavy pomocí tranzitní metody (tzv. tranzitů), při nichž dochází k opakovanému nepatrnému zeslabení jasnosti hvězdy, kterou pravidelně při svém oběhu částečně zakrývá přítomná planeta. Tím dochází k měřitelnému poklesu jasnosti sledované hvězdy. Metoda umožňuje přesné určení průměru planety a při znalosti její hmotnosti rovněž určení průměrné hustoty.

Vědecká družice TESS bude první kosmickou misí, která bude při pátrání po exoplanetách postupně zkoumat celou oblohu se zaměřením především na hledání malých kamenných planet kroužících v okolí blízkých hvězd.

Nová družice TESS by se měla stát přímým nástupcem kosmického dalekohledu Kepler, který od svého vypuštění v roce 2009 objevil již více než 100 potvrzených exoplanet, dalších několik tisíc těles jsou vážní kandidáti na exoplanety. Družice Kepler je schopna při pozorování hvězd „nahlédnout“ do vzdálenosti zhruba 3 000 světelných roků, avšak neustále se dívá do jednoho místa oblohy. Hledá přitom opakující se poklesy jasnosti jednotlivých hvězd, kterých sleduje asi 150 000. Tyto poklesy jasnosti jsou způsobovány tzv. tranzity, tj. přechody „neviditelných“ planet před kotoučkem hvězdy při pohledu z družice, která se nachází na podobné oběžné dráze kolem Slunce jako Země. Ačkoliv družice Kepler dosud nezaznamenala přítomnost planety velikosti Země, ze statistických analýz vyplývá, že by se taková planeta mohla nacházet ve vzdálenosti zhruba 6,5 světelného roku.

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet
Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice TESS bude pátrat po exoplanetách stejnou metodou jako již zmiňovaná a stále ještě fungující družice Kepler. Bude však využívat sadu čtyř širokoúhlých kamer (původně se počítalo s šesti kamerami), které jí umožní sledovat změny jasnosti přibližně dvou miliónů blízkých a jasných hvězd v okolí Slunce (včetně asi tisíce červených trpaslíků). Jedním z úkolů této výzkumné mise bude hledání exoplanet velikosti Země, které kolem mateřských hvězd obíhají uvnitř tzv. obyvatelné zóny, což je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu případných planet existují příznivé podmínky pro výskyt kapalné vody.

„Dosavadní závěry výzkumů z družice Kepler napovídají, že připravovaná družice TESS se nebude muset dívat tak daleko, aby objevila planety podobné Zemi,“ říká Natalie Batalha, členka týmu družice Kepler. „Pokud takové planety existují – a výsledky pozorování družice Kepler naznačují, že by měly existovat – potom je družice TESS objeví.“

Vědecký tým připravující družici TESS je přesvědčen, že se jim podaří objevit více než 1000 (možná až 10 000) exoplanet během prvních dvou let měření jasností hvězd, což astronomům poskytne dostatek nových světů k detailnímu studiu. Jakmile budou blízké exoplanety objeveny, připravovaný velký kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope) vybavený objektivem o průměru 6,5 metru bude schopen studovat jejich atmosféry za účelem hledání přítomného života. Vypuštění kosmického dalekohledu JWST je naplánováno na rok 2018.

„Exoplanety objevené družicí TESS budou představovat po několik příštích desetiletí nejlepší příležitost pro detekci projevů organického života na jiných tělesech, mimo naši Sluneční soustavu,“ říká Jon Jenkins, člen vědeckých týmů družic Kepler i TESS.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Družice TESS, Exoplanety


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »