Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice TESS objevila 158 505 pulsujících rudých obrů

Družice TESS objevila 158 505 pulsujících rudých obrů

Představa blízkých a vzdálených rudých obrů napříč oblohou
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/Chris Smith (KBRwyle)

Lovec exoplanet NASA s názvem Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) díky vysoké citlivosti měření jasnosti hvězd je ideální svou konstrukcí pro studium hvězdných oscilací v oblasti výzkumu nazvané astroseismologie. Právě pod povrchem hvězd podobných Slunci, kde vystupuje horký plyn, ochlazuje se a následně klesá dolů, kde se znovu zahřívá. Stejný proces probíhá například v kastrolu vařící vody na horkém sporáku.

Tento pohyb vytváří vlny proměnného tlaku – zvukové vlny – které se navzájem ovlivňují, nakonec pohánějí trvalé oscilace s periodou několika minut, které vyvolávají malé změny jasnosti. Obří hvězdy s hmotnostmi podobnými Slunci pulsují mnohem pomaleji a příslušné změny jasnosti mohou být několik set krát větší.

Oscilace na Slunci byly poprvé pozorovány v šedesátých letech minulého století. Oscilace podobné slunečním byly detekovány u několika tisíců hvězd pomocí evropské astronomické kosmické družice CoRoT (Convection, Rotation and planetary Transits), která byla funkční v letech 2006 až 2013. Družice NASA s názvem Kepler, jejímž úkolem bylo mimo jiné objevování exoplanet, objevila v rámci základní mise a prodloužené mise K2 desítky tisíc oscilujících obrů. Nyní další družice NASA s názvem TESS rozšířila tento počet více než desetkrát.

V nových výzkumech astronomové aplikovali strojové učení za účelem studia obsáhlé databáze fotometrických dat z družice TESS k automatické detekci přítomnosti oscilací rudých obrů ve hvězdných spektrech. Byli tak schopni identifikovat celkem 158 505 pulsujících rudých obrů. Potom určili vzdálenosti pro každou obří hvězdu na základě dat z evropské astronomické družice Gaia a zmapovali hmotnosti těchto hvězd napříč oblohou. Hvězdy mnohem hmotnější než Slunce se vyvíjejí rychleji, proto obrům přináleží nižší věk.

Základní předpoklad v galaktické astronomii je, že mladší a hmotnější hvězdy by měly ležet blíže roviny naší Galaxie, která se vyznačuje vysokou hustotou hvězd vytvářejících zářivý pás Mléčné dráhy na noční obloze.

„Naše mapa znázorňuje vůbec poprvé empiricky, že to je vskutku záležitost táhnoucí se napříč téměř celou oblohou,“ říká Daniel Huber, rovněž z University of Hawaii. „S pomocí družice Gaia observatoř TESS nám nyní dala lístky na koncert rudých obrů ve vesmíru.“

„Náš počáteční závěr využívající měření hvězd během prvních dvou roků pozorování prostřednictvím družice TESS ukázal, že můžeme stanovit hmotnosti a rozměry těchto oscilujících obrů s přesností, která bude pouze zvyšována s tím, jak bude družice TESS pokračovat v pozorování,“ říká Marc Hon, také z University of Hawaii. „Co je skutečně bezpříkladné, je, že široký záběr družice TESS nám dovolí provést tato měření jednotně napříč téměř celou oblohou.“

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Pulsující rudý obr


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »