Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta KOI-5Ab má svůj domov u tří sluncí

Exoplaneta KOI-5Ab má svůj domov u tří sluncí

Umělecké ztvárnění tranzitu exoplanety KOI-5Ab přes kotouček hvězdy KOI-5A
Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)

Několik let po detekci exoplanety KOI-5Ab astronomové zjistili, že obíhá v trojhvězdném asymetrickém systému. Krátce po tom, co družice NASA s názvem Kepler zahájila svoji činnost v roce 2009, byla identifikována planeta velikosti Neptunu. S názvem KOI-5Ab exoplaneta, která se stala druhou planetou objevenou touto misí, byla nakonec zapomenuta, jak Kepler zveřejňoval více a více nových planet. Na konci jeho mise v roce 2018 bylo objeveno ohromných 2 394 exoplanet, tj. planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, a kromě toho dalších 2 366 kandidátů na exoplanety, včetně KOI-5Ab.

Nyní David Ciardi, vědecký šéf NASA’s Exoplanet Science Institute (NExScI) umístěného na Caltech’s IPAC, říká, že „KOI-5Ab byla znovu oživená před smrtí“ díky novým pozorováním pomocí družice NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite).

KOI-5Ab spadla ze stolu a byla zapomenuta,“ říká David Ciardi, který představil výsledky na virtuálním setkání Americké astronomické společnosti AAS. V roce 2014 David Ciardi a další astronomové využili W. M. Keck Observatory in Hawaii, Caltech’s Palomar Observatory poblíž San Diego a Gemini North in Hawaii a prokázali, že exoplaneta KOI-5Ab obíhá kolem hvězdy, která je součástí trojhvězdného systému KOI-5. Avšak nebyli si jisti, jestli soustava KOI-5 opravdu hostí planetu nebo jestli byl pozorován pouze klamný signál od jedné či dvou dalších hvězd.

Následně v roce 2018 družice TESS pokročila kupředu. Podobně jako Kepler, i družice TESS hledala blikání ve světle hvězdy, které se objevovalo, když planeta přecházela před kotoučkem hvězdy (nastal tzv. tranzit). TESS sledovala část zorného pole pozorovaného Keplerem, včetně systému KOI-5. Zcela jistě TESS také identifikovala KOI-5Ab jako kandidáta na exoplanetu (s označením TOI-1241b). TESS podobně jako Kepler zjistila, že planeta oběhne mateřskou hvězdu zhruba jednou za 5 dnů. Avšak v tomto okamžiku nebylo stále ještě jasné, jestli je existence planety reálná.

Myslel jsem si, ´nezapomeň na tento cíl´,“ říká David Ciardi po shlédnutí dat z družice TESS. Tenkrát se vrátil zpět a znovu analyzoval veškerá data, včetně těch z California Planet Search, kde je vedoucím Andrew Howard, profesor astronomie na Caltech. California Planet Search používá pozemní teleskopy včetně Keckova dalekohledu k pátrání po prozrazujících kolísáních v jasnosti hvězdy, ke kterým dochází, když planeta obíhá kolem ní a uplatňuje svoji gravitační přitažlivost.

Pokud by se družice TESS nedívala na planetu opakovaně, já bych se nikdy nevrátil zpět a neudělal všechnu tuto detektivní práci,“ říká David Ciardi.

Trojhvězdný systém KOI-5 s vyznačenou dráhou exoplanety KOI-5Ab kolem hvězdy KOI-5A Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)
Trojhvězdný systém KOI-5 s vyznačenou dráhou exoplanety KOI-5Ab kolem hvězdy KOI-5A
Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)
Hvězdný systém KOI-5 se skládá ze tří hvězd na obrázku označených písmeny A, B a C. Hvězdy A a B obíhají navzájem kolem sebe v periodě 30 roků. Hvězda C vykoná jeden oběh kolem dvojice AB jednou za 400 roků. Soustava je domovem exoplanety KOI-5Ab, která byla objevena a popsána družicemi NASA Kepler a TESS, společně s pozemními teleskopy. KOI-5Ab má poloviční hmotnost Saturnu a kolem mateřské Slunci podobné hvězdy A oběhne přibližně jednou za 5 dnů. Rovina její oběžné dráhy je skloněna o 50 stupňů vůči oběžné rovině hvězd A a B. Astronomové mají podezření, že tato vychýlená dráha byla způsobena hvězdou B, která gravitačně ovlivňovala planetu v průběhu jejího vývoje, čímž došlo k naklánění její dráhy a způsobilo to její migraci směrem k mateřské hvězdě.

Soustava KOI-5 se nachází ve vzdálenosti 1 800 světelných roků od Země a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Družice Kepler, Exoplaneta u trojhvězdy, Exoplaneta KOI-5Ab


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »