Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny dvě nové třídy málo hmotných červených obrů

Objeveny dvě nové třídy málo hmotných červených obrů

Hvězdy typu červených obrů
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/Chris Smith, KBRwyle

Ztráta hmotnosti u hvězd typu červeného obra je jednou z hlavních neurčitostí ve stelární astrofyzice. Červení obři jsou vyvinuté hvězdy, které již spotřebovaly veškerý vodík ve svém jádru a přeměnily jej na hélium prostřednictvím procesu jaderné fúze a místo toho spalují vodík ve své obálce. Při směřování ke konci svého života tyto hvězdy rovněž zahájily spalování hélia v jádru.

Existují milióny červených obrů objevených v naší Galaxii – Mléčné dráze. Tyto velmi jasné hvězdy jsou tím, čím se naše Slunce stane zhruba za 4 miliardy roků. Ne všechny jsou stejně velké. Astronomové předpovídali existenci "hubenějších" variant červených obrů už před nějakou dobou.

Celé houfy těchto stálic objevil astronom Yaguang Li a jeho kolegové z University of Sydney.

Je to podobné jako hledat jehlu v kupce sena. Byli jsme mimořádně šťastní, když jsme objevili 39 hubených červených obřích hvězd ukrývajících se mezi spoustou běžných jedinců. Hvězdy typu hubených červených obrů mají buď menší průměr nebo mají nižší hmotnost v porovnání s běžnými červenými obry,“ vysvětluje Yaguang Li. „Jak a proč tyto hvězdy takto zhubly? Většina hvězd na obloze jsou binární systémy – dvě hvězdy jsou gravitačně svázány jedna s druhou. Když tyto hvězdy v těsném binárním systému s přibývajícím věkem expandují, část materiálu může dosáhnout gravitační meze jejich průvodců a být vysáta pryč.“

Využitím techniky nazvané astroseismologie Yaguang Li a jeho spolupracovníci analyzovali archivní data u celkem 7 538 hélium spalujících červených obrů pozorovaných Keplerovým kosmickým dalekohledem. Byly odhaleny dva typy neobvyklých hvězd: červení obři s velmi nízkou hmotností a málo svítiví červení obři.

Hvězdy s velmi nízkou hmotností „váží“ pouhých 0,5 až 0,7 hmotností Slunce. To ale odporuje teoriím hvězdného vývoje. Takovéto hvězdy by musely být starší než je věk vesmíru, což je nemožné.

Když jsme poprvé určili hmotnosti těchto hvězd, domnívali jsme se, že něco bylo při měření chybně. Avšak ukázalo se, že tomu tak není,“ říká Yaguang Li.

Málo svítivé hvězdy mají naproti tomu normální hmotnosti v rozmezí 0,8 až 2,0 hmotností Slunce. „Nicméně se jedná o mnohem menší ´obry´, než jsme předpokládali,“ říká Simon Murphy, astronom na University of Southern Queensland. „Hvězdy poněkud zhubly a protože jsou menší, jsou i méně svítivé v porovnání s obvyklými červenými obry.“

Bylo objeveno pouhých 7 takovýchto méně svítivých hvězd a astronomové mají podezření, že se jich v pozorovaném vzorku ukrývá mnohem více. „Problém je, že většina z nich je velmi dobře promíchána s ostatními hvězdami. Jejich nalezení bylo velmi obtížné,“ říká Simon Murphy.

Článek byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Astroseismologie, Družice Kepler, Červení obři


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »