Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové objevili planetární systém dvakrát starší než Sluneční soustava

Astronomové objevili planetární systém dvakrát starší než Sluneční soustava

Umělecké ztvárnění planetární soustavy kolem hvězdy TOI-561
Autor: Adam Makarenko/W. M. Keck Observatory

Astronomové použili satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a spektrometr HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer) na dalekohledu Keck I na W. M. Keck Observatory a objevili soustavu se třemi tranzitujícími exoplanetami – včetně superzemě obíhající v ultrakrátké periodě – kolem hvězdy s označením TOI-561, jedné z nejstarších hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze.

TOI-561 (TESS Object of Interest-561) je jasná hvězda nacházející se ve vzdálenosti 280,5 světelného roku, její poloha se promítá do souhvězdí Sextantu. Stáří hvězdy je přibližně 10 miliard roků, její hmotnost a velikost dosahuje zhruba 80 % hmotnosti a velikosti Slunce. Hvězda je rovněž známá pod označením TYC 243-1528-1 a patří do vzácné populace hvězd pojmenovaných jako „hvězdy tlustého galaktického disku“ – viz druhý obrázek.

Hvězdy v tomto regionu jsou z chemického hlediska odlišné, obsahují méně těžkých kovů, jako je železo nebo hořčík, které jsou důležité pro formování planet,“ říkají Lauren Weissová, postgraduální vědecká pracovnice University of Hawaii, a její spolupracovníci.

Hvězda TOI-561 hostí kolem sebe přinejmenším tři malé tranzitující planety pojmenované TOI-561b, TOI-561c a TOI-561d. Jedná se o jeden z nejstarších planetárních systémů chudých na kovy doposud objevených v naší Galaxii.

Nejvnitřnější planeta TOI-561b je tzv. superzemě s oběžnou periodou pouhého 0,44 dne. „Za každý den na Zemi planeta oběhne mateřskou hvězdu více než dvakrát,“ říká spoluautor studie Stephen Kane, planetární astrofyzik na University of California, Riverside. „Jedním z důvodů pro krátkou oběžnou dobu je blízkost planety vzhledem ke hvězdě, která také produkuje neuvěřitelné horko.“

Struktura naší Galaxie s vyznačením oblasti „tlustého disku“ Autor: K. Brauer (2018)
Struktura naší Galaxie s vyznačením oblasti „tlustého disku“
Autor: K. Brauer (2018)
Odhadovaná průměrná teplota planety je více než 2 000 K (tj. 1 727 °C) – což je příliš vysoká teplota pro výskyt života, jaký dnes známe na Zemi. TOI-561b má hmotnost 3,2 Zemí a průměr 1,45× větší, než je u Země. Její hustota je 5,5 g/cm3, bezesporu se tedy jedná o kamennou planetu. Její povrch bude alespoň částečně nataven.

Vypočtená hustota exoplanety je tedy stejná jako u naší Země,“ říká Stephen Kane. „To je překvapivé, protože jsme předpokládali, že její hustota bude ještě vyšší. To je v souladu s představou, že planeta je mimořádně stará.“

TOI-561b je nejstarší doposud objevenou kamennou planetou,“ říká Lauren Weissová. „Její existence ukazuje, že se ve vesmíru formovaly kamenné planety prakticky od jeho vzniku před téměř 14 miliardami roků.“

Dvě vnější planety – TOI-561c a TOI-561d – mají hmotnosti 7 a 3 hmotnosti Země, jejich průměry dosahují 2,9 a 2,3 průměru naší planety. Kolem mateřské hvězdy oběhnou v periodách 10,8 a 16,3 dne.

Díky jasnosti mateřské hvězdy je tento planetární systém vhodný pro pozorování kosmickými i pozemními teleskopy,“ říkají astronomové. „U exoplanety TOI-561b se předpokládá, že je dobrým cílem pro pozorování zatmění, zatímco planety TOI-561c a TOI-561d jsou nadějnými cíli pro transmisní spektroskopii.“

Srovnávání vlastností planet v tomto systému chudém na kovy poskytne unikátní test pro scénáře vzniku a vývoje planet.

Objev byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] manoa.hawaii.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Nejstarší kamenná planeta, Exoplaneta TOI-561b


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »