Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové objevili planetární systém dvakrát starší než Sluneční soustava

Astronomové objevili planetární systém dvakrát starší než Sluneční soustava

Umělecké ztvárnění planetární soustavy kolem hvězdy TOI-561
Autor: Adam Makarenko/W. M. Keck Observatory

Astronomové použili satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a spektrometr HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer) na dalekohledu Keck I na W. M. Keck Observatory a objevili soustavu se třemi tranzitujícími exoplanetami – včetně superzemě obíhající v ultrakrátké periodě – kolem hvězdy s označením TOI-561, jedné z nejstarších hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze.

TOI-561 (TESS Object of Interest-561) je jasná hvězda nacházející se ve vzdálenosti 280,5 světelného roku, její poloha se promítá do souhvězdí Sextantu. Stáří hvězdy je přibližně 10 miliard roků, její hmotnost a velikost dosahuje zhruba 80 % hmotnosti a velikosti Slunce. Hvězda je rovněž známá pod označením TYC 243-1528-1 a patří do vzácné populace hvězd pojmenovaných jako „hvězdy tlustého galaktického disku“ – viz druhý obrázek.

Hvězdy v tomto regionu jsou z chemického hlediska odlišné, obsahují méně těžkých kovů, jako je železo nebo hořčík, které jsou důležité pro formování planet,“ říkají Lauren Weissová, postgraduální vědecká pracovnice University of Hawaii, a její spolupracovníci.

Hvězda TOI-561 hostí kolem sebe přinejmenším tři malé tranzitující planety pojmenované TOI-561b, TOI-561c a TOI-561d. Jedná se o jeden z nejstarších planetárních systémů chudých na kovy doposud objevených v naší Galaxii.

Nejvnitřnější planeta TOI-561b je tzv. superzemě s oběžnou periodou pouhého 0,44 dne. „Za každý den na Zemi planeta oběhne mateřskou hvězdu více než dvakrát,“ říká spoluautor studie Stephen Kane, planetární astrofyzik na University of California, Riverside. „Jedním z důvodů pro krátkou oběžnou dobu je blízkost planety vzhledem ke hvězdě, která také produkuje neuvěřitelné horko.“

Struktura naší Galaxie s vyznačením oblasti „tlustého disku“ Autor: K. Brauer (2018)
Struktura naší Galaxie s vyznačením oblasti „tlustého disku“
Autor: K. Brauer (2018)
Odhadovaná průměrná teplota planety je více než 2 000 K (tj. 1 727 °C) – což je příliš vysoká teplota pro výskyt života, jaký dnes známe na Zemi. TOI-561b má hmotnost 3,2 Zemí a průměr 1,45× větší, než je u Země. Její hustota je 5,5 g/cm3, bezesporu se tedy jedná o kamennou planetu. Její povrch bude alespoň částečně nataven.

Vypočtená hustota exoplanety je tedy stejná jako u naší Země,“ říká Stephen Kane. „To je překvapivé, protože jsme předpokládali, že její hustota bude ještě vyšší. To je v souladu s představou, že planeta je mimořádně stará.“

TOI-561b je nejstarší doposud objevenou kamennou planetou,“ říká Lauren Weissová. „Její existence ukazuje, že se ve vesmíru formovaly kamenné planety prakticky od jeho vzniku před téměř 14 miliardami roků.“

Dvě vnější planety – TOI-561c a TOI-561d – mají hmotnosti 7 a 3 hmotnosti Země, jejich průměry dosahují 2,9 a 2,3 průměru naší planety. Kolem mateřské hvězdy oběhnou v periodách 10,8 a 16,3 dne.

Díky jasnosti mateřské hvězdy je tento planetární systém vhodný pro pozorování kosmickými i pozemními teleskopy,“ říkají astronomové. „U exoplanety TOI-561b se předpokládá, že je dobrým cílem pro pozorování zatmění, zatímco planety TOI-561c a TOI-561d jsou nadějnými cíli pro transmisní spektroskopii.“

Srovnávání vlastností planet v tomto systému chudém na kovy poskytne unikátní test pro scénáře vzniku a vývoje planet.

Objev byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] manoa.hawaii.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Nejstarší kamenná planeta, Exoplaneta TOI-561b


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »