Související stránky k článku Fotogalerie: Majestátní sluneční skvrna AR1339

Letní fotografická soutěž je u konce. Je dohlasováno a vítězové odměněni. Slavnostní vyhodnocení soutěže se konalo dne 30. 10. 2015 v Mokrém. Ceny osobně předávali vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA v Pardubicích Petr Komárek spolu s astrofotografem Petrem Horálkem za Českou astronomickou společnost. Všem zúčastněným děkujeme!

Maximum meteorického roje Perseid můžeme u nás očekávat v noci na neděli 12./13. srpna, ale meteory už samozřejmě létají. Pokud to počasí umožní, rozhodně zkuste pozorovat. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů (bolidů). I když po půlnoci ruší Měsíc, měla by to i letos být zajímavá podívaná.

Projekt ALMA bývá označován za největší astronomickou observatoř současnosti. Jde o téměř sedm desítek rádiových antén spojených do důmyslného interferometru, čímž dohromady vytváří radioteleskop s nebývalým prostorovým rozlišením. Těžištěm pozorovací programu jsou přirozeně objekty daleko ve vesmíru – galaktická jádra, vzdálené hvězdy, černé díry. Radioteleskopy však budou mít i „denní program“, v němž budou pozorovat Slunce. V adaptaci radioteleskopů na sluneční pozorování hrají důležitou roli astrofyzikové z ASU.

Částečné zatmění 7. srpna 2017 bylo velmi fotogenické, protože nastalo pro pozorovatele ze střední Evropy již s východem úplňku. Pojďme se ohlédnout za krásným úkazem v naší čtenářské fotogalerii. A pokud máte snímky, neváhejte nám je zaslat, formulář najdete zde. Děkujeme.

Knihovna U Mokřinky v Mokrém na Rychnovsku zahájila před letními prázdninami 2. ročník fotografické soutěže „Pohled, který mě vzal za srdce“, která navázala na úspěch stejnojmenného prvního ročníku. V dnešní době digitálních fotoaparátů určitě není o témata nouze, a tak podtitul letošního ročníku podpořil určitě jedno z těch nejhezčích, a ještě k tomu přímo astronomických, tedy Slunce ve všech podobách. Slavnostní vyhodnocení soutěže, do které se nakonec dorazilo 57 fotografií, se bude konat dne 30. října 2015 od 17:30 ve společenském klubu knihovny v Mokrém (budova bývalého obchodu čp. 88 – naproti knihovně). Na programu není jen samotné vyhodnocení, ale čeká nás zajímavá přednáška Petra Horálka, cestovatele a astrofotografa, s lákavým názvem Od citrónů na Zélandu pod Evropskou jižní observatoř. Všichni jste proto do Mokrého srdečně zváni!

A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě krásná stříbřitá noční oblaka pak vyniknou. Letos se první NLC se objevily v noci z 19. na 20. června. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem severním směrem až zhruba do konce července. Za zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!

NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od detektorů. Tento stožár byl rozvinut 9 dní po startu mise. Tato technologie umožňuje zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory.

Ačkoliv stále vizuálně slabá, je kometa C/2015 V2 Johnson četně fotografovaná. Proč? Je nesmírně fotogenická a zároveň je pozorovatelná čím dál lépe, prakticky celou noc v souhvězdí Herkula. Především je cílem fotografů pro svůj nezvykle zakroucený ohon, jehož směr i tvar se postupně mění, jak se kometa na své dráze natáčí vůči Zemi. Kometa Johnson pozvolna zjasňuje a na přelomu května a června bude nejvýraznější - viditelná v malých triedrech. Fotit se tedy bude dát ještě snáze; zejména v době, kdy bude přestupovat z Pastýře do Panny. Už nyní do redakce dorazilo několik snímků, těšíme se na další!

Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.

První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily vyhlížet stále v česku světelným znečištěním jinak obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvečera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Ve směru kužele se také nachází krásné hvězdokupy v souhvězí Býka - Plejády a Hyády. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi. Znovu pak od druhého dubnového týdne.

Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, město Opočno a obec Přepychy vyhlásily pro širokou veřejnost fotografickou soutěž s názvem „Slunce ve všech podobách“. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení naší mateřské hvězdy. Soutěž probíhá až do 15. září a ve hře jsou pochopitelně hodnotné ceny. Těšíme se na snímky!

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze intenzitu magnetických polí měřit, ve vyšších vrstvách atmosféry je to zatím značně problematické. Jiří Štěpán ve své práci přijaté k publikaci v Astrophysical Journal ukazuje na způsob, jak přesto informaci o intenzitě magnetických polí v chromosféře, přechodové vrstvě a koróně získat.

V předminulém týdnu, na počátku března, se na večerní obloze odehrálo opravdu pěkné divadlo. Mladý Měsíc procházel v blízkosti hned tří planet Sluneční soustavy, z nichž dvě byly bez obtíží vidět okem, jednu však už bylo třeba dohledat malým dalekohledem. Do redakce dorazilo mnoho zdařilých snímků, tak se na ně můžete nyní podívat. Jejich autorům moc děkujeme!
Radioteleskopy ALMAAutor: ESOOd pondělí 24. do soboty 29. června probíhá v Praze mezinárodní astronomická konference CESRA 2013. CESRA znamená Community of European Solar Radio Astronomers, takže hlavním tématem konference je pozorování Slunce v rádiovém oboru.

V sobotu 11. února 2017 v 1:44 ráno se Měsíc přiblížil téměř kontaktně k plnému stínu Země a na pozemském nebi se nabídl pohled na výrazné polostínové, skoro částečné zatmění Měsíce. Tento únorový úplněk, podle tradice nazývaný "sněžný", ovšem nevidělo až tak moc svědků protože celou podívanou na mnoha místech zneprůhlednila oblačnost. Přesto se alespoň v dírách mezi mraky nebo v místech se šťastně rozjasněným nebem úkaz podařilo zaznamenat. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na případné další šťastné "cvaky"!
Protuberance ze 17. června 2013.Autor: Hv. Valašské Meziříčí.V rámci odborného programu Hvězdárny Valašské Meziříčí patří pozorování projevů sluneční aktivity k tradičním oblastem, kterým se organizace věnuje již od svých počátků, od druhé poloviny 50. let 20. století. V současné době hvězdárna realizuje zajímavý projekt v rámci OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR 2007-2013, který nese výmluvný název Se Sluncem společně. Tento projekt rozvíjí přeshraniční spolupráci právě v oblasti využití pozorování Slunce pro didaktické, vzdělávací a výukové účely, včetně návazností na výuku zpracování digitálního obrazu apod. Využívá tak mnohaleté zkušenosti jak v oblasti odborných pozorování, odborné činnosti, ale také vzdělávání a využití praktické činnosti ve vzdělávání i mimoškolní činnosti. V rámci projektu se podařilo 17. června 2013 dopoledne pozorovat výraznou sluneční protuberanci...

V pátek a o prvním prosincovém víkendu, mezi 2. a 4. prosincem 2016, se na večerním nebi odehrálo velmi fotogenické setkání mladého Měsíce s Venuší a Marsem. Díky přízni počasí na mnoha místech v Česku a na Slovensku hodně lidí mohlo nebeským setkáním pokochat a nezabránilo jim ani mrazivé počasí. Do redakce dorazilo několik krásných snímků, jejich autorům děkujeme a těšíme se na další.
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa CentauriAutor: David Benbennick Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.

V pondělí 14. listopadu 2016 ve 14:52 SEČ nastal úplněk a největší přízemí Měsíce od roku 1948 krátce po sobě, a lidé tak mohli po celém světě pozorovat jeden z největších úplňků svého života. I tak šlo ale poznat, že úplněk je stále jen asi o tolik větší, o kolik se nám zdá tloušťka zápalky ve vzdálenosti přibližně 170 centimetrů od oka. Fotografy a nadšence to rozhodně neodradilo a zejména díky velké přízni počasí na většině území Česka se sešlo mnoho velmi zdařilých fotografií. Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!