Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Skvrnité Slunce a skvrna AR1654

Fotogalerie: Skvrnité Slunce a skvrna AR1654

Sluneční skvrna AR 1654. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR 1654.
Autor: Antonín Hušek
Na počátku roku 2013 se Slunce jakoby probudilo k životu a krásně se nám "poskvrnilo". Většina skvrn se ovšem bez použití dalekohledu se speciálním filtrem (nebo projekcí) pozorovat nedá. Až na jednu. Skupina AR1654, která se objevila na východním slunečním okraji před několika dny, stále roste a v oblasti jejího výskytu se rovněž odehrává bouřlivá aktivita. Zatím bohužel ne taková, aby přinesla polární záře až nad českou kotlinu. Přesto je pohled na skvrnu moc pěkný a do redakce už dorazilo i několik fotografií. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další.

Aktualizováno: 17. ledna 2013, 12:31 SEČ.

Své snímky slunečních skvrn do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Sluneční skvrny . Autor: Milan Zigo
Sluneční skvrny .
Autor: Milan Zigo
Jméno: Milan Zigo
Datum: 13. ledna 2013, 13:25 SEČ
Místo: Česká Lípa
Poznámka: Refraktor D=60mm,F=700mm. Fotoaparát Canon 1000D. Během fotografování panovalo krásné jasné počasí. Úpráva snímků žádná.

Další snímky

[1], [2]

Slunce s velkými skvrnami. Autor: Martin Gembec
Slunce s velkými skvrnami.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 13. ledna 2013, 11:00 SEČ
Místo: Jablonec nad Nisou
Poznámka: Nádherný slunečný den jsem využil alespoň k focení ve dne, když už to v noci nejde.. Stránky autora.
Velká skupina skvrn. Autor: František Gaidečka
Velká skupina skvrn.
Autor: František Gaidečka
Jméno: František Gaidečka
Datum: 12. ledna 2013, 11:16 SEČ
Místo: Dolní Benešov
Poznámka: Nikon 3100, v ohnisku CPC 9,25" přes procházející cirry bez dalších úprav

Další snímky

[1]

krásná velká skupina, leden 2013. Autor: Petr Šaloun
krásná velká skupina, leden 2013.
Autor: Petr Šaloun
Jméno: Petr Šaloun
Datum: 12. ledna 2013, 9:02 SEČ
Místo: Ostrava
Poznámka: Nikon D700 + Nikkor 70-200/4 AF-S + Nikon TC20eIII objektiv tj. 400 mm f/8, expozice 1/8000 s, f/11, ISO 200 z ruky, manual focus. Vyvoláno Nikon Capture (dynamic lightning).
Sluneční skvrna AR 1654. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR 1654.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 11. ledna 2013, 11:15 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: SW 80/400. 2×Barlow, sluneční folie. EOS 450D. Stránky autora.
Slunce - fotosféra. Autor: Jakub Toman
Slunce - fotosféra.
Autor: Jakub Toman
Jméno: Jakub Toman
Datum: 11. ledna 2013, 10:25 SEČ
Místo: Plzeň
Poznámka: Canon 1000D v primárním ohnisku dalekohledu "Lidlskop" Bresser Skylux 70/700‎, sluneční folie, složeno, zarovnáno, doostřeno v Registaxu - 40 snímků Stránky autora.

Související a doporučujeme:
[1] Stránka o Slunci na Astro.cz
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Čtenářská galerie, Slunce, Sluneční aktivita, Sluneční skvrny


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »