Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.
V pondělí 28. září 2015 na svátek sv. Václava nastalo pěkné úplné zatmění Měsíce, které jsme mohli pozorovat v celém jeho průběhu. Tedy pokud počasí dovolilo. Toto zatmění bylo mimořádné tím, že nastalo při tzv. superúplňku, kdy Měsíc byl o něco blíže Zemi. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další! Aktualizováno: 2. 10. 2015 v 6:42 SELČ
Maximum meteorického roje Perseid je pomalu za námi. Nejkrásnější letní úkaz byl v minulých dnech provázen převážně dobrým počasím a také nesvítil Měsíc. I když se meteory občas vyhýbaly zornému poli našich fotoaparátů, řada z vás již své snímky zaslala. Tady jsou.
Celý svět se mohl o něco prospat. No, o mikro-něco. Právě v průběhu dnešní noci se jen před světovou půlnocí synchronizoval čas o mírné zpomalování Země způsobené zejména slapovými silami Měsíce. Synchronizace se projevila nezvyklým přidáním jedné sekundy navíc, což za celou historii lidstva proběhlo od roku 1972 již šestadvacetkrát. Poněkud neobvyklá událost vzbudila nebývalý zájem, ačkoliv šlo o prakticky symbolickou a nijak zvlášť citelnou změnu. Nadšenci, kteří si počkali do 23:59:59 UT (tedy 1:59:59 SELČ), si mohli záhy vyfotografovat nezvyklé zjevení digitální "60ky" na místě sekund. A někteří nám svůj nezvyklý úlovek zaslali. Děkujeme!
Červen 2015 je na úkazy vskutku "divoký". Sluncem přeběhla skvrna, která několika erupcemi oživila zemské magnetické pole a vykouzlila (pro nepřízeň počasí u nás neviditelné) polární záře. Ještě předtím jsme se mohli kochat krásnou konjunkcí jasných planet s Měsícem, oblohu zvečera či časně zrána rozzářila noční oblaka a teď - právě ke konci měsíce - nás čeká ještě jeden bonbónek. Tím je poměrně vzácné těsné setkání nejjasnějších planet - Jupiteru a Venuše. To se stalo doménou právě posledích dní června (hlavně 30. června a 1. července), po kterých se planety nejen od sebe zase úhlově vzdálí, ale rovněž již přestanou být na večerní obloze vůbec pozorovatelné. Do redakce již dorazilo mnoho pěkných fotografií. Autorům za ně děkujeme!
Navzdory očekáváním začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (zkratkovitě NLC) nad českou kotlinou dosti pozdě. Ale přeci. První úkaz byl hlášen teprve den před letním slunovratem a na další pozorování bylo třeba vyčkat 4 dny. Přesto netřeba zoufat, sezóna podobně jako v minulém roce může překvapit vskutku mimořádným úkazem. Nepřestávejte proto vyhlížet a do té doby se můžete kochat snímky ostatních pozorovatelů z předchozích nocí. Těšíme se na další úlovky!
O víkendu 20. - 21. června 2015 jsme se mohli za přízně počasí kochat nad západním obzorem fantastickým seskupením mladého Měsíce a dvou nejjasnějších planet oblohy, Jupiteru s Venuší. Trojice výrazných kosmických poutníků byla tak pozoruhodná, že i ti, kteří o ní předem nevěděli, byli beze slov unešeni více nebeskou nádherou, než původním cílem. Jako například v Brně, kde se mnozí sešli za vyhlížením každoročního svátku ohňostrojů "Ignis Brunensis", ovšem kosmické divadlo plánovanou světelnou šou zcela přebilo. Nezvyklá podívaná se zase nějaký čas na nebi neodehraje, a tak kdo neměl možnost tuto krásnou konjunkci sledovat, si může alespoň prohlédnout již došlé snímky čtenářů, kterým za jejich fotografické úlovky děkujeme... a těšíme se na dodatečné další třeba právě od Vás!
V úterý 21. dubna 2015 ve večerních hodinách se na západním nebi naskytl fantastický a nesmírně fotogenický pohled - mladý Měsíc ležel asi 7° jihozápadně od nápadné planety Venuše a jižní "osten" měsíčního srpku po setmění ležel jen kousíček od jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Krásné seskupení bylo pozrovatelné na celém českém území díky opravdu dobrému počasí. Do redakce dorazilo přes formulář spoustu krásných fotografií. Jejich autorům děkujeme a těšíme se na případné další.
Jednou za přibližně 3 roky se na večerním nebi odehrává okuskvostné seskupení v podobě přiblížení blyštivě oslnivé planety Venuše k patrně nejkrásnější otevřené hvězdokupě na obloze - M45 Plejády či lidově Kuřátka. A právě víkend 11. - 12. dubna 2015 byl časem další z těchto vzácných příležitostí "planetu lásky" s "Býčí kupou" spatřit a hlavně zachytit i fotograficky. A že se dařilo, dokazuje právě tato čtenářská fotogalerie. Děkujeme všem čtenářům za snímky a těšíme se i na dodatečné další. Ostatně, počasí tomu poměrně přálo...
Ačkoliv již uplynulo několik dní, do redakce stále přicházejí fotografické úlovky fantastické polární záře z úterý 17. března 2015. Barvité divadlo nad severním obzorem přilákalo (nejen) díky aktivitě nadšených informátorů desítky fotografů pod jasné nebe a výsledkem je pochopitelně tato krásná galerie. Do redakce rovněž dorazily i snímky ze severských zemí, neboť úkaz pozorovali i cestovatelé, kteří právě tam vyrazili s touhou spatřit úplné zatmění Slunce o tři dny později. Své snímky dále můžete zasílat přes formulář a autorům již došlých záběrů mnohokrát děkujeme!
V pátek 20. března v dopoledních hodinách se nad celou Českou republiku snesl částečný stín Měsice a náš přirozený souputník nad našimi hlavami vykouzlil vzácné výrazné částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu přálo na sto procent a na mnoha místech ČR (nejen) na hvězdárnách se stovky až tisíce lidí kochaly přes nejrůznější filtry úkazu, kterého znovu budeme svědky až za 6 let. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
