Související stránky k článku Fotografie částečného zatmění Měsíce
V pondělí 14. listopadu 2016 ve 14:52 SEČ nastal úplněk a největší přízemí Měsíce od roku 1948 krátce po sobě, a lidé tak mohli po celém světě pozorovat jeden z největších úplňků svého života. I tak šlo ale poznat, že úplněk je stále jen asi o tolik větší, o kolik se nám zdá tloušťka zápalky ve vzdálenosti přibližně 170 centimetrů od oka. Fotografy a nadšence to rozhodně neodradilo a zejména díky velké přízni počasí na většině území Česka se sešlo mnoho velmi zdařilých fotografií. Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!
V pátek 16. září 2016 večer okolo 21. hodiny nastalo poměrně výrazné polostínové zatmění Měsíce. Měsíc procházel jen kousek na jih od okraje stínu Země a potmavení se dalo na horní polovině kotouče našeho kosmického souseda spatřit i přes hustší oblačnost. A přestože počasí zejména na západní polovině našeho území nepřálo, snímky úkazu do redakce dorazily. Děkujeme všem fotografům, těšíme se na další obrázky a samozřejmě i na další úkaz, který nastane již za půl roku v únoru.
Léto – to kalendářní –- je sice již za námi, ale do naší redakce stále chodí fantastické vzpomínkové portréty toho, co nabídlo noční nebe. Zejména pak snímky Mléčné dráhy, pilíře noci, zdobící hvězdnaté nebe daleko od měst. Je až s podivem, jak se letos doslova roztrhl pytel s tímto fenoménem. Snad fotografy motivoval čím dál větší přísun podobných záběrů ze zahraničí, či výskyt letošních planetárních favoritů, Marsu a Saturnu, promítajících se na obloze poblíž centra Mléčné dráhy. Tak jako tak, jezdili jste daleko či vysoko do někdy i nedostupných míst české a slovenské krajiny, abyste se s námi podělili o pohledy k naší Galaxii nad vašimi oblíbenými místy střední Evropy a my vám za to moc děkujeme. Jako odměnu přinášíme tuto galerii.
Planety Jupiter a Venuše patří mezi nejjasnější na obloze vůbec a jejich vzájemné konjunkce jsou proto vždy sledované s obřím nadšením. Nebylo tomu jinak ani při letošní srpnové události, která byla navíc dosti unikátní - planety v době největšího nebeského přiblížení dělily pouhé 4'. K tomu ale došlo již pod obzorem. U nás jsme se extrémně nízko nad obzorem 27. srpna mohli kochat planetami 12' od sebe. Dosti tomu vadila světlá obloha soumraku, ale i tak to mnohé neodradilo. Dorazily i snímky pořízené na denním nebi. O tom, že šlo o vzácnou událost, svědčí i fakt, že ještě těsnější (tečné) setkání nastane až v roce 2065! Všem čtenářům tak děkujeme za jejich snímky!
Maximum meteorického roje Perseid vyšlo v roce 2016 příhodně tak, že Měsíc zapadal již po půlnoci a pozorování se mohlo odehrávat na tmavé obloze. Navíc tento rok se zapíše do paměti mnoha pozorovatelů jako jeden z nejbohatších návratů tohoto roje v historii jejich pozorování. Hodinová frekvence dosáhla z obvyklých 80 až 120 meteorů za hodinu až k hranici 150 a možná i více. Také byl patrný vyšší podíl jasných meteorů, takže nebylo tak obtížné nějaký zachytit. To dokazují i snímky, které postupně přichází od našich čtenářů.
V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.
Jak už je každoročním zvykem, okolo letního slunovratu se rozproudí žně ve sledování mrazivě krásných stříbřitých nočních oblak (mezinárodně označovaných zkratkou NLC). Ani letošek není výjimkou, první NLC se objevily jen 3 dny před slunovratem, 17. června 2016. U nejvýraznějších jevů pak dokonce nevadil při focení ani skoroúplňkový Měsíc či částečně zatažená obloha. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem okolo severu až zhruba do konce července. Za doposud zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!
Ve fotogenickém souhvězdí Štíra se od jara do podzimu 2016 "uchýlily" k pozorování dvě opravdu pěkné planety. Patrně nejkrásnější Saturn, ověnčený prstenci při pohledu už malým dalekohledem, byl doplněn úhlově rychleji putujícím Marsem. Pro rudou planetu přitom 22. května 2016 příroda naplánovala výraznou opozici se Sluncem, při které nás bude dělit 0,51 astronomické jednotky a kotouček Marsu tak dosáhne úhlového průměru 18,4". V malém dalekohledu se tak nabízí náznaky polárních čepiček, větší přístroj odhalí i tmavší albedové útvary. Nedaleko dvojice planet je pak rudý obr, hvězda Antares, která je doslova vstupní bránou do nejkrásnějšího úseku Mléčné dráhy. Trojici objektů uvidíme i z měst, za Mléčnou dráhu ale musíme vyrazit daleko od parazitního světelného znečištění.
Vzácný přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016 byl doprovázen trošku oblačným, ale stále poměrně příznivým počasím. Malý Merkur a sluneční skvrna AR2542 utvořily během Merkurova "putování" krásnou fotogenickou dvojici. Do redakce dorazilo mnoho fotografií, což nás nesmírně těší, neboť po tomto úkazu nás další opravdu dobře pozorovatelný čeká až v roce 2032, v listopadu. V květnu ještě později, až v roce 2049! Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!
První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily v Česku vyhlížet světelným znečištěním jinak stále přezářené a obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního světla na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvěčera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi.
