Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 1991-2000

Zatmění Měsíce v letech 1991-2000

Následující přehled měsíčních zatmění plní zároveň funkci rozcestníku. Pokud je patřičné Datum odkazem, při kliknutí na něj se dostanete na stránku s podrobnými informacemi o zvoleném zatmění vztaženými na území České republiky. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na informace o zvoleném zatmění na webu Eclipse Online, kde si budete moci prohlédnout mapku viditelnosti úkazu. Jestliže je úplné zatmění zvýrazněno tučně, znamená to, že tato fáze je z území České republiky pozorovatelná nad obzorem (či alespoň její část). Délka zatmění udává dobu (v hodinách a minutách), za kterou je Měsíc v průběhu zatmění ponořen v plném zemském stínu celý nebo alespoň zčásti (Č). Pokud v průběhu úkazu nastává i úplné zatmění (Měsíc se ponoří do zemského stínu celý), je uvedena i jeho délka (Ú). Nastává-li úplné zatmění v České republice nad obzorem, je tento údaj uveden tučně, a sloupec Max. ČR udává čas maximální fáze úplného zatmění v České republice (údaj je uveden ve středoevropském čase).

Datum Typ Délka (h:mm) Viditelnost Max. ČR ***
30. ledna 1991 polostínové * -- při západu Měsíce --
9./10. prosince 1992 úplné Č 3:29; Ú 1:14 celý průběh, v noci 00:44
25. května 1994 částečné Č 1:45 při západu Měsíce --
18. listopadu 1994 polostínové * -- při západu Měsíce --
8. října 1995 polostínové * -- při východu Měsíce --
3. dubna 1996 úplné Č 3:37; Ú 1:26 celý průběh, v noci 01:10
27. září 1996 úplné Č 3:23; Ú 1:09 téměř celý průběh, ráno 03:54
24. března 1997 částečné Č 3:23 při západu Měsíce --
16. září 1997 úplné Č 3:12; Ú 1:02 téměř celý průběh, večer 19:47
13. března 1998 polostínové * -- při západu Měsíce --
31. ledna 1999 polostínové * -- při východu Měsíce --
21. ledna 2000 úplné Č 3:23; Ú 1:17 téměř celý průběh, ráno 05:43
* polostínové zatmění není většinou pouhým okem
pozorovatelné
** z našeho území spatříme jen částečnou fázi, úplná
nastane pod obzorem
*** Čas maximální fáze úplného zatmění, pokud je tato fáze viditelná z České republiky. Čas je udáván v SEČ. V době platnosti letního času je třeba přičíst +1 hodinu.

 

Doporučujeme

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »