Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce

Průběh úplného zatmění Měsíce. Autor: Fred Espenak
Průběh úplného zatmění Měsíce.
Autor: Fred Espenak
Zatmění Měsíce - překrásný a často barvitý úkaz, při kterém se náš kosmický soused ve fázi úplňku prochází zemským stínem. Nejkrásnější měsíční zatmění - úplné - bývá vždy bezednou fotografickou inspirací a rovněž důvodem k oprášení kdejakého hvězdářského dalekohledu. Měsíc chytne zvláštní naoranžovělý či narudlý nádech a světlá obloha za měsíčního svitu pomalu potmavne. Mimo města tak záhy vynikne spousta hvězd, Mléčná dráha a do toho všeho na obloze tiše jak pomeranč leží onen nezvyklý potemnělý úplněk. Je to vskutku pozoruhodný pohled, který v minulosti naháněl hrůzu a dokonce byl i předzvěstí apokalypsy. Dnes se již s ledovým klidem a patřičným vzrušením můžeme úkazu jen bažit. Kdy tedy nastane v Česku to nejbližší? A co při něm budeme pozorovat? Jak vlastně zatmění vzniká a proč není vždy úplné? Nejen to se na těchto stránkách dozvíte.

 

zatmění Měsíce v České republice do roku 2029

 

Měsíční zatmění v letech 1971 - 2060 v České republice

Přehledy měsíčních zatmění v dekádách

V letech 1971 - 1980

V letech 1981 - 1990

V letech 1991 - 2000

V letech 2001 - 2010

V letech 2011 - 2020

V letech 2021 - 2030

V letech 2031 - 2040

V letech 2041 - 2050

V letech 2051 - 2060

 

Vznik zatmění Měsíce

Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy Sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

 

Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Měsíc


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »