Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce - překrásný a často barvitý úkaz, při kterém se náš kosmický soused ve fázi úplňku prochází zemským stínem. Nejkrásnější měsíční zatmění - úplné - bývá vždy bezednou fotografickou inspirací a rovněž důvodem k oprášení kdejakého hvězdářského dalekohledu. Měsíc chytne zvláštní naoranžovělý či narudlý nádech a světlá obloha za měsíčního svitu pomalu potmavne. Mimo města tak záhy vynikne spousta hvězd, Mléčná dráha a do toho všeho na obloze tiše jak pomeranč leží onen nezvyklý potemnělý úplněk. Je to vskutku pozoruhodný pohled, který v minulosti naháněl hrůzu a dokonce byl i předzvěstí apokalypsy. Dnes se již s ledovým klidem a patřičným vzrušením můžeme úkazu jen bažit. Kdy tedy nastane v Česku to nejbližší? A co při něm budeme pozorovat? Jak vlastně zatmění vzniká a proč není vždy úplné? Nejen to se na těchto stránkách dozvíte.

zatmění Měsíce v České republice do roku 2029

Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025
v ČR viditelné při východu Měsíce
Částečné zatmění Měsíce 28. 8. 2026
v ČR první polovina zatmění za svítání
Polostínové zatmění Měsíce 21. 2. 2027
nevýrazné, ale v ČR viditelné kolem půlnoci velmi vysoko na obloze
Částečné zatmění Měsíce 12. 1. 2028
jen velmi malé, v ČR viditelné v celém průběhu nad ránem
Částečné zatmění Měsíce 6. 7. 2028
v ČR viditelný jen závěr večer při východu Měsíce
Úplné zatmění Měsíce 31. 12. 2028
v ČR viditelný prakticky celý průběh večer
Úplné zatmění Měsíce 26. 6. 2029
v ČR viditelný ráno bohužel jen začátek unikátně tmavého zatmění
Úplné zatmění Měsíce 20. 12. 2029
v ČR viditelný celý průběh v maximální možné výšce nad obzorem

Měsíční zatmění v letech 1971 - 2060 v České republice

Přehledy měsíčních zatmění v dekádách
V letech 1971 - 1980	V letech 1981 - 1990	V letech 1991 - 2000
V letech 2001 - 2010	V letech 2011 - 2020	V letech 2021 - 2030
V letech 2031 - 2040	V letech 2041 - 2050	V letech 2051 - 2060

Vznik zatmění Měsíce

Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy Sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka

V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

Doporučujeme

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce
(CZ, Martin Nekola)
Nejbližší zatmění nad územím České republiky
(CZ, Expresní astronomické informace)
O zatmění Měsíce na Prohlídce Měsíce
(CZ, Pavel Gabzdyl)
Přehled všech zatmění a podobných úkazů na stránkách NASA
(EN, Fred Espenak)
Přehled všech zatmění od roku 1501 do roku 2100
(EN, HMNAO Eclipse Online)
Animace nejbližších zatmění
(EN, Larry Koehn)

O autorovi

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Další články autora (400)

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Ve středu vyhlížejte začouzený Měsíc

Simulační snímek zatmění.Autor: Petr Horálek.Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.

Psalo se před sto lety; leden – únor 1926

Josef Klepešta (4. 6. 1895–12. 7. 1976) byl český astronom a astrofotograf. Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti v roce 1917, dlouhou dobu byl jejím jednatelem. Byl významným popularizátorem astronomie, psal články do Říše hvězd. V roce 1941 obdržel Nušlovu cenu a je po něm pojmenována planetka (3978) Klepešta.

V roce 2020 nás čekají pozoruhodné i nesmírně vzácné nebeské úkazy

Rok 2019 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, v prvním případě do něj dokonce viditelně narazil asteroid. Na slunovrat se na českém nebi rozzářila rekordně rozsáhlá noční svítící oblaka. Ti největší nadšenci uzřeli fantastické úplné zatmění Slunce nad chilskou pouští Atacama a v listopadu pak šťastlivci mimo zónu zrádné oblačnosti pozorovali vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Rok následující neslibuje dechberoucí zatmění, nebo přechody planet. Máme čekat spíš útlum krásných jevů? Rozhodně ne: I v roce 2020 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné či dokonce mimořádně vzácné astronomické úkazy, z nichž jeden bude doslova úkazem staletí!

Zatmění Měsíce