Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 1981-1990

Zatmění Měsíce v letech 1981-1990

Následující přehled měsíčních zatmění plní zároveň funkci rozcestníku. Pokud je patřičné Datum odkazem, při kliknutí na něj se dostanete na stránku s podrobnými informacemi o zvoleném zatmění vztaženými na území České republiky. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na informace o zvoleném zatmění na webu Eclipse Online, kde si budete moci prohlédnout mapku viditelnosti úkazu. Jestliže je úplné zatmění zvýrazněno tučně, znamená to, že tato fáze je z území České republiky pozorovatelná nad obzorem (či alespoň její část). Délka zatmění udává dobu (v hodinách a minutách), za kterou je Měsíc v průběhu zatmění ponořen v plném zemském stínu celý nebo alespoň zčásti (Č). Pokud v průběhu úkazu nastává i úplné zatmění (Měsíc se ponoří do zemského stínu celý), je uvedena i jeho délka (Ú). Nastává-li úplné zatmění v České republice nad obzorem, je tento údaj uveden tučně, a sloupec Max. ČR udává čas maximální fáze úplného zatmění v České republice (údaj je uveden ve středoevropském čase).

Datum Typ Délka (h:mm) Viditelnost Max. ČR ***
17. července 1981 částečné Č 2:43 při západu Měsíce --
9. ledna 1982 úplné Č 3:24; Ú 1:18 celý průběh, večer 20:56
19. prosince 1983 polostínové * -- celý průběh, ráno --
19. prosince 1983 polostínové * -- celý průběh, ráno --
8. prosince 1984 polostínové * -- celý průběh, večer --
4. května 1985 úplné Č 3:19; Ú 1:08 po východu Měsíce 20:56
28. října 1985 úplné Č 3:35; Ú 0:44 po východu Měsíce 18:42
17. října 1986 úplné Č 3:37; Ú 1:14 celý průběh, večer 20:18
14. dubna 1987 polostínové * -- téměř celý průběh, ráno --
7. října 1987 polostínové * -- téměř celý průběh, ráno --
3. března 1988 částečné Č 0:13 před východem Měsíce --
20. února 1989 úplné ** Č 3:43; Ú 1:19 před východem Měsíce --
17. srpna 1989 úplné Č 3:34; Ú 1:36 při západu Měsíce 04:08
9. února 1990 úplné Č 3:24; Ú 0:42 celý průběh, večer 20:11
* polostínové zatmění není většinou pouhým okem
pozorovatelné
** z našeho území spatříme jen částečnou fázi, úplná
nastane pod obzorem
*** Čas maximální fáze úplného zatmění, pokud je tato fáze viditelná z České republiky. Čas je udáván v SEČ. V době platnosti letního času je třeba přičíst +1 hodinu.

 

Doporučujeme

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »