Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk

V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk

Pohled na částečně zatmělý Měsíc 24. května 1994 se velmi podobal tomu, co uvidíme v pondělí 7. srpna 2017.
Autor: Alan Dyer, AmazingSky.net.

V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 239 z 1. 8. 2017.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Pakliže se do stínu Měsíc ponoří hlouběji, jsme svědky částečného zatmění. Část měsíčního disku výrazně ztmavne a onen astronaut by na povrchu zatmělé části Měsíce pozoroval zákryt Slunce naší Zemí. Na tmavé obloze lze světelným dalekohledem rozeznat už při malém procentu zakrytí tmavě hnědý odstín zatmělé části Měsíce – zmíněný oranžový prstýnek naší atmosféry podobně jako optický hranol láme do vnitřku zemského stínu slabý svit červené části slunečního záření. V případě pondělního zatmění půjde zabarvení stínu rozeznat velmi těžko, neboť obloha bude ještě dost světlá kvůli probíhajícímu soumraku.

Průběh zatmění nad Českou republikou 7. srpna 2017

Simulační snímek maximální fáze zatmění při pohledu dalekohledem na tmavé obloze. Takto bude úkaz viditelný například z Asie; v Česku bude obloha ještě světlá. Autor: EAI/Petr Horálek.
Simulační snímek maximální fáze zatmění při pohledu dalekohledem na tmavé obloze. Takto bude úkaz viditelný například z Asie; v Česku bude obloha ještě světlá.
Autor: EAI/Petr Horálek.
Zatmění uvidíme nízko nad východojihovýchodem. Úkaz začíná ještě pod obzorem a Měsíc v Česku začne vycházet prakticky v čase maximální fáze zatmění, tedy okolo 20:20 SELČ (v Praze Měsíc vyjde až 8 minut po maximu úkazu, mnohem lépe je na tom jihovýchodní Morava).  Nejzajímavější proto bude samotný východ Měsíce a následující přibližně hodina a půl, během které bude Měsíc stoupat nad obzor, pomalu vystupovat ze stínu Země a obloha tmavnout. V místech s velmi čistým vzduchem bude také možné vyhlížet Měsíc na okraji zemského stínu promítnutého do zemské atmosféry pod narůžovělým rozhraním rozptýleného světla z červánků, známým jako Venušin pás. Tento moment bude nejfotogeničtější.

Částečné zatmění končí ve 21:18 SELČ, kdy Měsíc opustí plný stín Země. Ještě ale dalších přibližně 20 minut budeme moci očima pozorovat polostínové zatmění, při kterém se bude zdát, jakoby byl úplněk z pravého okraje začouzený černým kouřem. Tehdy najdeme Měsíc ve výšce okolo pouhých 7° nad obzorem. Poté již úplněk nabyde normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také nad jihem v souhvězdí Štíra planetu Saturn.

časový průběh úkazu

Maximální fáze zatmění 20 hod 20 min SELČ
Východ Měsíce (Praha) * 20 hod 28 min SELČ
Konec částečného zatmění 21 hod 18 min SELČ
Konec polostínové fáze ** 22 hod 51 min SELČ

* Na ostatních místech našeho území se čas východu Měsíce liší v minutách
** Tato fáze není očima pozorovatelná.

Úkaz můžete fotografovat. Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém jej zachytit fotograficky. Ať už zrcadlovkou a vhodným větším objektivem ze stativu, nebo rovnou skrz dalekohled. Nenechte si ujít zejména samotný východ „ukousnutého“ úplňku, zdeformovaného zemskou atmosférou, zatmělý Měsíc na okraji Venušina pásu anebo například pohled na zatmění přes případnou řídkou oblačnost, na které se mohou díky svitu Měsíce vytvořit barevné optické úkazy. To vše může být inspirací k fotografování úkazu nejen pro čtenářskou galerii Astro.cz, ale také do probíhající fotografické soutěže Neklidné nebe.

Další zatmění viditelné z Česka nastane za necelý rok, 27. července 2018. Čekání se ovšem vyplatí – půjde o první úplné zatmění Měsíce viditelné nad naším územím od roku 2015 a navíc nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století vůbec.

Animace Průběhu zatmění ve světovém čase
(Autor: Larry Koehn)

Kontakt a bližší informace:

Petr Horálek
Astronomický ústav Akademie věd ČR
Autor knihy „Tajemná zatmění“ 
Email: horalek@astro.cz
Telefon: +420 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
a Astronomického ústavu AV ČR

Email: suchan@astro.cz
Telefon: +420 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha Tajemná zatmění (2015, Albatros)
[2] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
[3] Stránka o zatměních na Astro.cz
[4] Galerie čtenářů na Astro.cz
[5] Fotografická soutěž „Neklidné nebe“ pro širokou veřejnost
[6] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017, Zatmění měsíce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »