Úvodní  >  Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2017, 3. díl

Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2017, 3. díl

Martin GembecÚkazy

11. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s manželi Kubátovými, 2. díl

V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.

Petr KomárekMultimédia

Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.

Dušan MajerMultimédia

Video: Okna digitálního vesmíru dokořán

Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Nyní máte možnost shlédnout záznam z nového pořadu, ve kterém Jiří Grygar putuje digitálním vesmírem.

Martin GembecMultimédia

Hlubinami vesmíru s doc. Petrem Hadravou, 2. díl spektroskopie

Zveme vás k pokračování besedy s astrofyzikem doc. RNDr. Petrem Hadravou, DrSc. o spektoskopii hvězd. Spektrum hvězd přináší mnohdy takové informace, že díky nim vědci dokáží určit nejen jejich vlastnosti, velikosti či teploty, ale často určí i jejich průvodce. Zvláště u těsných dvojhvězd přináší spektroskopie vynikající výsledky. Jak se to určuje?  

Jindřich SuchánekAstronomie

Zatmění slunce živě na TV Noe

Ve studiu TV Noe budou v pátek od 10:15 událost komentovat RNDr. Michal Sobotka, DSc.Vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR a PaeDr. Ivana Marková, Ph.D., vedoucí Hvězdárny a planetária Johana Palisy v Ostravě. Podrobnosti

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s prof. Miloslavem Druckmüllerem, 2. díl

S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich. Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)

Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90°  od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru SPECIÁL, Zatmění slunce v USA 2017

21. srpna se ve Spojených státech odehrálo úplné zatmění Slunce. Dlouho očekávaná událost se stala jistě velmi sledovanou mnohými médii. Živé komentované vysílání úplného zatmění připravila i televize Noe, známá svým seriálem Hlubinami vesmíru. Pojďme si tuto událost připomenout ještě jednou v repríze tuto neděli od 15:50 na TV Noe.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)

Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc. Vzrůst aktivity  brněnské  MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972  16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování.  Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici.  Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov -  Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.

Petr SobotkaMultimédia

Radiová astronomie s Jiřím Grygarem

Radioteleskop Green Bank Telescope (GBT, West Virginia, USA) V sobotu 18. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude při příležitosti 90 let vysílání rozhlasu radiová astronomie.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »