Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Grygar - premiéra životopisného filmu

Grygar - premiéra životopisného filmu

Plakát k filmu Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Celovečerní dokument o Jiřím Grygarovi jde do televize a do kin. V týdnu nás čekají hned tři premiéry nového celovečerního dokumentárního filmu o Jiřím Grygarovi. Ten vznikal poslední čtyři roky na oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě. Opavská premiéra se odehraje 13. 3. od 18:30 v novém kinosále na Slezské univerzitě v Opavě, Hauerova 4, pražská premiéra proběhne 17. 3. ve 20:00 v kině Atlas. Obě premiéry se uskuteční za účasti Jiřího Grygara a tvůrců filmu. Pak bude následovat televizní premiéra v neděli 18. 3. ve 20:00 na Prima ZOOM.  

Astronom Jiří Grygar se proslavil hlavně jako popularizátor vědy a to mimo jiné díky legendárnímu pořadu Českoskoslovenské televize Okna vesmíru dokořán. Nejen na něj bude vzpomínat v životopisném snímku, který o něm několik let natáčeli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti jej provázeli na jeho přednáškách o astronomii po celé republice, vyrazili s ním na tradiční letní cyklistickou expedici Ebicykl, ale nakonec také do Argentiny na observatoř Pierra Augera pro výzkum kosmického záření, na jejímž projektu se tento známý astrofyzik podílí. Autoři dokumentu se ale věnovali i životnímu příběhu Jiřího Grygara, který pochází z rodiny českých Slezanů, jenž prožila odsun z pohraničí po nacistické okupaci Československa, a také mu položili otázku nejtěžší – jak může vědec jako on věřit v Boha?

„Natáčení s Jiřím Grygarem bylo vlastně neskutečně jednoduché. Vycházel nám ve všem vstříc, nebál se odpovídat na každou otázku a vždy se snažil pro studenty najít prostor ve svém nabitém programu. Pro studenty, jako důležité spolutvůrce dokumentu, byly nakonec nejzajímavější dvě témata – jeho schopnost jednoduše vysvětlovat složité otázky vědy a pak jeho vztah ke Slezsku a Opavě, ke kterým jeho rodina od nepaměti patřila,“ říká vedoucí oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě Martin Petrásek.

Pro Slezskou univerzitu v Opavě jde o první celovečerní film, který vyprodukovala v rámci svého oboru Multimediální techniky. Režii snímku měl na starost pedagog Slezské univerzity Martin Petrásek, autorem scénáře je pak novinář Leoš Kyša.

Oficiální trailer filmu:
https://youtu.be/EMCqyQ9r9as

Rezervace vstupenek:
www.mmtech.cz/grygar

Oficiální anotace distributora:

Jiří Grygar je jedním z nejslavnějších českých vědců. Astrofyzik, a hlavně popularizátor vědy dokáže i ty nejsložitější otázky našeho světa přiblížit nejjednodušším způsobem. O něco podobného se snaží i celovečerní dokument, na jehož vzniku se podíleli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti s Grygarem nejen vyrazili po veřejných přednáškách a na jeho dlouhé cesty po Česku, ale také získali exkluzivní přístup do argentinské observatoře Pierra Augera, kde se český vědec podílí na fascinujícím výzkumu kosmického záření.

Film se kromě vědeckých aktivit věnuje i životnímu příběhu slavného astronoma, který pochází z rodiny českých Slezanů a se svými rodiči prožil během nacistické okupace vyhnání z pohraničí. Nakonec mu kladou i otázku nejsložitější: Jak je možné, že jako vědec věří v Boha? 

Název filmu: GRYGAR
Režie: Martin Petrásek, námět a scénář: Leoš Kyša
Producent: Slezská univerzita v Opavě
Distribuce: Vojtěch Filčev
Typ snímku: Biografický dokument o českém astrofyzikovi Jiřím Grygarovi
Rok výroby: 2018
Stopáž: 84 min.

Stránky filmu:
www.grygar-film.cz

Jiří Grygar Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Jiří Grygar během Ebicyklu Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar během Ebicyklu
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Natáčení filmu Grygar Autor: Slezská univerzita v Opavě
Natáčení filmu Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Jiří Grygar při natáčení filmu Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar při natáčení filmu
Autor: Slezská univerzita v Opavě




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Film, Jiří Grygar


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »