Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková.
Autor: ČAS.

Slovenská režisérka a dokumentaristka Lenka Moravčíková-Chovanec natočila koncem roku 2015 dokumentární film o astronomce RNDr. Ľudmile Pajdušákové, která své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet. Ty pozorovala na hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách, kde se později stala dlouholetou ředitelkou. Českou premiéru unikátního dokumentu můžete shlédnout v rámci semináře Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti, který se koná 16. února na FF UK v Praze. Všichni jste na premiéru filmu srdečně zváni!

Film vznikl v rámci dokumentárního cyklu „Prvá”, který se snaží připomenout osudy slovenských žen, které v různých oblastech tvůrčího konání dosáhly prvenství. Z tohoto pohledu lze plně souhlasit, že Ľudmila Pajdušáková je opravdu první astronomkou moderní slovenské astronomie. Byť do své vědecké práce neváhala zakomponovat komunistickou ideologii, která ji mimo jiné v roce 1951 dobře posloužila (společně s Luisou Landovou-Štychovou)ve snaze o odvolání světově uznávaného vědce RNDr. Antonína Bečváře z postu ředitele hvězdárny na Skalnatém Plese, jenž založil.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Jisté prvenství Ľudmily Pajdušákové můžeme také nalézt v tehdejší Československé astronomické společnosti. V roce 1959 došlo k výrazné přeměně společnosti, kdy podle zákona č. 68/1951 Sb. se ta původní musela přeměnit do nové formy - z původního „spolku” na tzv. „organizaci”. Novou podobu hledali členové několik let a jistě to byl nelehký úkol. Vždyť transformaci musel podpořit dokonce i mocný Ústřední výbor KSČ. Debaty vyústily v tzv. výběrovou organizaci, která byla přičleněna k Československé akademii věd. Společnost v nové podobě vznikla na 1. celostátním sjezdu 17. ledna 1959 v Praze a z původních asi 5000 členů jich zůstalo jen 112 - společnost byla nadále určena výhradně profesionálním astronomům.

Ludmila Pajdušáková Autor: Archiv astro.cz
Ludmila Pajdušáková
Autor: Archiv astro.cz
Předsedou „nové” Československé astronomické společnosti se stal všemi respektovaný nestraník dr. Bohumil Šternberk, od roku 1954 ředitel Astronomického ústavu AV ČR. Jeho první místopřesedkyní zvolil sjezd Ľudmilu Pajdušákovou a ta se tak stala první ženou ve vedení přeměněné společnosti. Na konci téhož roku se v Bratislavě situace opakovala, kdy byla v roli místopředsedkyně zvolena do nově ustanoveného slovenského výboru Československé astronomické společnosti. I v tomto ohledu se jedná o jistý druh prvenství Ľudmily Pajdušákové.

Paní režisérka Lenka Moravčíková-Chovanec mi při přípravách nadcházejícího promítání jejího dokumentárního filmu v Praze napsala: „Kontext, že jde o cyklus prvních Slovenek v různých oblastech je velmi důležitý. Je důležitý pro chápání hlediska, na jehož základě film vznikl a čeho si především všímal. Zároveň to myslím naznačí, že nejde o odborný vědecký dokument.” Z ukázky, kterou máme možnost všichni vidět je patrné, že paní režisérka k tématu přistoupila mimořádně odpovědně a s nebývalou precizností. Jsem přesvědčený, že v úterý 16. února 2016 uvidíme na Filozofické fakultě v Praze znamenitý dokumentární film. Jste srdečně zváni.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková, Premiéra, Film, Ludmila Pajdušáková


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »