Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2021

26. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 30. června 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 6. do 4. 7. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září nízko nad severozápadem Venuše a slabý Mars. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Možná uvidíme ve dne Merkur. Sluneční aktivita je nízká, ale máme na něm pěkné skvrny. Očekáváme start nákladní lodi Progress MS-17 k ISS. Stanice má novou dvojici solárních panelů. Připomínáme si 105 let od narození československé astronomky Ludmily Pajdušákové.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 1. července ve 23:11 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem výrazná Venuše (−3,8 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). Ráno kolem čtvrté hodiny je už více než 20° nad jihem Saturn (0,4 mag) a nedaleko od něj jasnější Jupiter (−2,7 mag), který je dokonce už 25° vysoko. Na denní obloze bude možná dostupný Merkur, který je 4. července v největší západní elongaci. Jeho jasnost roste, a bude tak lépe vidět až další týden, ale v tomto týdnu má zase zajímavější fázi srpku.

Aktivita Slunce je nízká. Naštěstí se vynořily dvě pěkné skvrny, takže je co pozorovat i levným vybavením (malý dalekohled a fólie pro pozorování Slunce). Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Skvrny na Slunci 27. 6. 2021 kolem 8:20 SELČ. Dalekohled WO FLT98, fólie Baader vizuální, barlow 2×, kamera QHY5-III224C, Autostakkert, Registax Autor: Martin Gembec
Skvrny na Slunci 27. 6. 2021 kolem 8:20 SELČ. Dalekohled WO FLT98, fólie Baader vizuální, barlow 2×, kamera QHY5-III224C, Autostakkert, Registax
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Pěkné ohlédnutí za startem rakety Falcon 9 s družicí GPS III-05, který proběhl 17. června, nabídl portál Spaceflightnow, především díky snímkům SpaceX.

Mise Transporter 2 s 80 družicemi na raketě Falcon 9 byla přeložena z původně plánovaného pátečního termínu. Na vině je zatím nespecifikovaná technická závada.

ISS má novou dvojici solárních panelů. Tzv. ISS Roll-Out Solar Array (IROSA) nainstalovala dvojice Thomas Pesquet a Shane Kimbrough postupně během tří kosmických vycházek.

O místo nových evropských kosmonautů se hlásí více než 22 000 lidí z toho 202 z České republiky.

29. června je v plánu start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-17. Cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

30. června má z podvěsu Boeingu 747 odstartovat raketa LauncherOne s několika družicemi.

Výročí

28. června 1911 (110 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů – podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.

29. června 1916 (105 let) se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. S jejím jménem se vám pravděpodobně vybaví periodická kometa Jupiterovy rodiny označená 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta měla pěkný návrat v říjnu 2011, kdy se předvedla na ranní obloze. Využila tehdy možnosti pracovat na čerstvě postavené observatoři na Skalnatém plese, kde pozorovala od roku 1944. Kromě komet se zabývala i pozorováním meteorů a Slunce. Celkem objevila, nebo spoluobjevila pět komet. Byla dlouhodobou ředitelkou Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a krátce též manželkou Antonína Mrkose, který objevoval planetky a komety na Skalnatém plese a na Kleti. Mrkos jí pak věnoval planetku č. 3636. V roce 1946 obdržela Nušlovu cenu České astronomické společnosti.

30. červen 1971 (50 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty – Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

1. července 1916 (105 let) se narodil ruský astrofyzik Josif Samuilovič Šklovskij. Kromě teoretických prací o sluneční koróně a neutronových hvězdách se zabýval také mimozemským životem. Rozšířenou verzi jeho knihy napsal v USA Carl Sagan. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce, Venuše a Marsu
  • výročí: Juno u Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Josif Samuilovič Šklovskij, Sojuz 11, Meteorit Nakhla, Ludmila Pajdušáková, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »