Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2016

26. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 29. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v poslední čtvrti a bude ubývat k novu. Večer pomalu končí období viditelnosti Jupiteru a pokračuje představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální pozorovat Neptun a pomalu vylézá Uran. Slunce bylo i úplně beze skvrn, tak jak to bude dál? Čína vyzkoušela novou verzi rakety Dlouhý pochod a americká raketa Atlas V vynesla další vojenskou družici.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 27. června ve 20:19 SELČ. Právě ve středu 29. června ráno jej najdeme asi 3,5° pod Uranem. V sobotu 2. července ráno bude Měsíc velmi blízko Aldebaranu v Býku a po svítání se k sobě ještě přiblíží, až nakonec hvězda projde po sedmé hodině našeho času jen 6 úhlových minut nad severním koncem měsíčního srpečku.

Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je večer nad jihozápadem. Velká červená skvrna přechází v pondělí 27. 6. ve 23:10 SELČ, ve čtvrtek 30. 6. ve 20:40 a v sobotu 2. 7. ve 22:20. Z úkazů měsíců můžeme vidět např. v pondělí 27. 6. začátek zákrytu Europy ve 21:25 SELČ, dále v úterý 28. 6. konec zatmění Ganymeda ve 22:54, ve středu 29. 6. ve 21:41 končí přechod stínu Europy, v sobotu 2. července začíná přechod stínu Io ve 21:57 a v neděli 3. 7. pak končí zatmění Io ve 21:32.
Mars (–1,5 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou stále dobře vidět od setmění nad jihem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce je nízká. Po delší době jsme tu měli několik dnů beze skvrn, ale ještě není třeba smutnit, nějaké se jistě brzy objeví. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka se objevila pouze slabá a na další výrazný jev tak zatím čekáme. Podívejte se do čtenářské galerie na snímky.

Kosmonautika

  • Ve středu 22. června zanikla nákladní loď Cygnus a dostali jsme o tom podrobnou zprávu. Více v Kosmotýdeníku.
  • Raketa Atlas V vynesla v pátek 24. června další americký vojenský satelit MUOS-5. Jedná se o komunikační armádní satelit.
  • V sobotu 25. 6. proběhl start nové čínské rakety CZ-7.
  • Červnová Kosmoschůzka proběhne ve středu 29. 6. od 18:00 v Praze na Karlově náměstí.

Výročí

  • 28. června 1911 (105 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů – podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
  • 29. června 1916 (100 let) se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. S jejím jménem se vám pravděpodobně vybaví periodická kometa Jupiterovy rodiny označená 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta měla pěkný návrat v říjnu 2011, kdy se předvedla na ranní obloze. Využila tehdy možnosti pracovat na čerstvě postavené observatoři na Skalnatém plese, kde pozorovala od roku 1944. Kromě komet se zabývala i pozorováním meteorů a Slunce. Celkem objevila, nebo spoluobjevila pět komet. Byla dlouhodobou ředitelkou Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a krátce též manželkou Antonína Mrkose, který objevoval planetky a komety na Skalnatém plese a na Kleti. Mrkos jí pak věnoval planetku č. 3636. V roce 1946 obdržela Nušlovu cenu České astronomické společnosti.
  • 30. červen 1971 (45 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty – Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Sojuz 21 k Saljutu 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz 11, 45P Honda-Mrkos-Pajdusakova, Ludmila Pajdušáková, Meteorit Nakhla, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »