Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2011

26. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.

Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v novu 1. července. Částečné zatmění Slunce nastává vodách Indického oceánu u Antarktidy.

Planety viditelné okem: večer nad jihozápadem je stále viditelný Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Nedaleko něj ještě svítí Porrima - gamma Virginis (= ta slabší hvězda).
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy, jak dokazují kvalitní snímky Michala Vajdy z posledního týdne.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno pod Plejádami, ale na začátku občanského soumraku bude obtížně viditelný v pouhých pěti stupních nad obzorem.

Průlet asteroidu 2011MD objeveného projektem LINEAR bude hlavní událostí začátku týdne. Podle jasnosti je jeho velikost odhadována na 5 až 20 metrů. Potože se přiblíží jen na vzdálenost 12 tisíc km, dojde k výrazné změně jeho dráhy. V pondělí v 18:45 našeho času prolétne nad jižním Atlantikem v menší výšce, než obíhají geostacionární družice. V té chvíli bude od nás asi 22 tisíc kilometrů. Pokud bychom jej chtěli spatřit nebo vyfotografovat, musíme počítat se zachycením rychle se pohybujícího objektu asi 16. hvězdné velikosti. V druhé polovině noci na úterý bude někde mezi galaxií M 33 a hvězdou Mirach z Andromedy. Těsně nad galaxií prolétá v době, kdy je u nás jen asi 10° nad obzorem, ale ani později nebude příliš vysoko, jen do 30°. Není to tedy příliš výhodné, ačkoli bude v té době jen 90 tisíc kilometrů od nás. Prohlédnout si můžete diagramy průletu při pohledu kolmo na rovinu zemské dráhy, při pohledu v rovině ekliptiky a nebo si vygenerujte efemeridu.

Aktivita Slunce klesla. Je otázkou, zda se na Slunci v příštích dnech vůbec budou vyskytovat nějaké větší skvrny. Ověřit si to můžete sami na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se nám stále vyhýbají. Nyní bude chvíli jasno, tak se nezapomeňte po 22. nebo před 3. hodinou ranní dívat k severu, zda tam není něco podezřelého. Oblaka se mohou vyskytnout naprosto nečekaně. Podrobněji o tomto jevu si přečtěte v samostatném článku.

Přelety ISS ve večerních hodinách končí. Upozorním jen, že přelet v úterý kolem půl desáté večer nastává sice těsně po západu Slunce, ale pokud se vám v tomto okamžiku podaří najít ISS třeba jen triedrem, bude možné díky světlé obloze lépe pozorovat detaily. Už při zvětšení 10x se bude jevit jako různotvarý flek a při použití triedru 15x70 jsem již pozoroval zřetelně tvar H, který tvoří panely a jejich spojnice. Důležité je i upozornění, že začíná období přeletů ISS přes Slunce. Např. v sobotu nastanou dva přelety viditelné z jednoho místa nedaleko Žiliny. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • K planetce Vesta se blíží sonda Dawn. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky dorazily 20. června a ukázaly nové detaily. Ačkoli to nemá žádný vědecký význam, je pěkné sledovat, jak se snímků vždy chopí amatéři a vydolují z nich další podrobnosti.
  • Konec června přinese starty dvou vojenských družic. 27. 6. z Plesecku startuje Sojuz-U s družicí typu Kobalt-M a 29. 6. z Wallops raketa Minotaur-1 s družicí ORS Sat-1.
  • 1. července má ESA v plánu vypustit raketu Ariane 5-ECA z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vynese dvě geostacionární družice ASTRA-1N a BSAT-3c. Start můžete sledovat na webu ESA.
  • 2. 7. má ze Šríharikoty v Indii odstartovat raketa PSLV-HP s geostacionární družicí GSAT-12.

Výročí

  • 28. června 1911 (100 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů - podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
  • 30. červen 1971 (40 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty - Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 11, Meteorit Nakhla


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »