Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2026

27. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 1. července 2026 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 30. 6. v 1:57 SELČ.
Planety
Merkur (kolem 3 mag) již není pozorovatelný a bude směřovat k dolní konjunkci se Sluncem (12. 7.).
Venuše (–4,1 mag) je sice nízko, ale stále ještě dobře viditelná nad severozápadem.
Mars (1,3 mag) je ráno za svítání k vyhledání u severovýchodního obzoru pomocí dalekohledu. 4. 7. bude nejblíže slabému Uranu.
Jupiter (–1,8 mag) již od nás není viditelný. V červenci se bude blížit úhlově ke Slunci (konjunkce 29. 7.).
Saturn (0,8 mag) je ráno nízko nad východem. Na prstenec se díváme z jižní strany a je už mnohem rozevřenější než na podzim.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a zatím není viditelný.
Neptun (7,9 mag) je ráno poblíž Saturnu, takže jej můžeme hledat dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy, např. na
czsky.cz.

Aktivita Slunce je zvýšená, a především jsou vidět opravdu velké skvrny. Skupina v aktivní oblasti AR4478 je vidět i pouhým okem s využitím patřičného filtru. Přestože skvrn je na povrchu hodně a obří oblast vypadá nadějně, erupční aktivita je zatím na slabé úrovni. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Poměrně velká blízkození planetka (152637) 1997 NC1 o rozměru asi 800 metrů míjí Zemi. Je sice dál než Měsíc, asi 6×, ale je snadno vidět i menšími dalekohledy. 

Planetka (152637) 1997 NC1. Autor: Miroslav Lošťák
Planetka (152637) 1997 NC1.
Autor: Miroslav Lošťák

Noční svítící oblaka byla vidět asi jen 24. 6. (slabé večer) a ráno 27. 6. Vyhlížet je můžeme večer asi od 22. hodiny a ráno za svítání.

Kosmonautika a sondy

26. června byl proveden test další Starship, S40, formou zážehu jednoho z motorů Raptor. Testy probíhají v rámci příprav na 13. testovací let Super Heavy Starship, jejíž termín letu zatím nebyl oznámen.

30. června by měl na ISS proběhnout výstup do volného kosmu, v rámci kterého Chris Williams a Jessica Meir mají vyměnit kloub kanadské robotické paže, klíčového prvku potřebného pro přesuny dílů, a hlavně dokování některých zásobovacích lodí.

V Los Angeles v Kalifornii v USA už mají konečně vztyčený raketoplán Endeavour i s přídavnou nádrží a postranními boostery. Téměř vše jsou letové kusy kromě určitých úprav týkajících se izolační pěny nádrže, nebo kanadské robotické ruky a dokovacího adaptéru. Výstava bude veřejnosti otevřena od listopadu, ale už se mohli přijít podívat zástupci médií.

Výročí

29. června 1916 (110 let) se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. S jejím jménem se vám pravděpodobně vybaví periodická kometa Jupiterovy rodiny označená 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta měla pěkný návrat v říjnu 2011, kdy se předvedla na ranní obloze. Využila tehdy možnosti pracovat na čerstvě postavené observatoři na Skalnatém plese, kde pozorovala od roku 1944. Kromě komet se zabývala i pozorováním meteorů a Slunce. Celkem objevila, nebo spoluobjevila pět komet. Byla dlouhodobou ředitelkou Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a krátce též manželkou Antonína Mrkose, který objevoval planetky a komety na Skalnatém plese a na Kleti. Mrkos jí pak věnoval planetku č. 3636. V roce 1946 obdržela Nušlovu cenu České astronomické společnosti.

30. červen 1971 (55 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty – Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

1. července 1916 (110 let) se narodil ruský astrofyzik Josif Samuilovič Šklovskij. Kromě teoretických prací o sluneční koróně a neutronových hvězdách se zabýval také mimozemským životem. Rozšířenou verzi jeho knihy napsal v USA Carl Sagan. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi.

5. července 2016 (10 let) došlo k navedení sondy Juno na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Její výzkum planety stále pokračuje a nyní se plánují průlety kolem jeho největších měsíců. Kromě studia vnitřního složení planety nebo jejího magnetického pole nám asi nejvíce zůstanou v mysli fantastické záběry atmosféry z kamery JunoCam.

Výhled na příští týden 

Měsíc a Plejády

Výročí: Rudolf Wolf

Výročí: poslední start raketoplánu

Výročí: John A. Wheeler

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz 11, Josif Samuilovič Šklovskij, Ludmila Pajdušáková, Juno, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »