Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?
Autor: ČAS.

V úterý 16. února 2016 jsme díky vstřícnosti slovenské režisérky a dokumentaristky paní Lenky Moravčíkové-Chovanec a produkční společnosti Hitchhiker Cinema mohli shlédnout ve světové premiéře dokumentární film „Prvá: Ludmila Pajdušáková”. Na Slovensku bude uveden o něco později na filmovém festivalu Febiofest 2016. Dokument vznikl v rámci cyklu mapujícího osudy slovenských žen, které ve svých oborech dosáhly jistého prvenství. Projekce filmu proběhla jako součást semináře Odborné skupiny pro historii astronomie a díky spolupořadatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak kromě členů a příznivců historie astronomie mísili v obecenstvu astronomové, historici, etnologové i samotní studenti. A filmový zážitek to byl velmi příjemný.

RNDr. Ludmila Pajdušáková své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet a zcela jistě ji lze považovat za první astronomku moderní slovenské astronomie. Tím však vědecká aktivita Ludmily Pajdušákové prakticky skončila a plně převážila osobní ambice vést respektovaný vědecký ústav. Své touze podřídila všechny další kroky. Paní Lenka Moravčíková-Chovanec v mimořádně silném portrétu ženy až s nebývalou precizností vykreslila cestu dr. Pajdušákové od katedry zapadlé vesnické školy do křesla ředitelky vysokohorské hvězdárny na Skalnatém Plese. To v roce 1958 obsadila jen díky silné podpoře komunistické strany a setrvala v něm dlouhých 21 let až do své smrti v roce 1979.

Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu. Autor: Rostislav Štork.
Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu.
Autor: Rostislav Štork.
Předestřený příběh v nás všech rezonoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. Na jedné straně jsme viděli úspěšnou objevitelku komet, křehkou a svým způsobem i hezkou ženu. Na straně druhé pak slovy její vlastní neteře „diktátorský typ ženy, které se někdy až bála” a jak doplnil Vladimír Bahýl: „Kdo se ji postavil, toho prostě zválcovala.” Velmi dojemné a lidsky blízké bylo vzpomínání dvou starších obyvatel ze zapadlé chatrče - ty Ludmila Pajdušáková učila na počátku své pedagogické dráhy, tehdy ještě bez podpory komunistické strany.

Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou. Autor: Rostislav Štork
Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou.
Autor: Rostislav Štork
Příběh Ludmily Pajdušákové v dokumentu pomohli rozkrýt zejména astrofyzik Jiří Grygar, Ludmilou Pajdušákovou vyhození astronomové Vladimír Bahýl a Jiří Lexa, který po ztrátě vědeckého místa na Skalnatém Plese pracoval jako manuální pracovník v překladišti. V dokumentu vzpomínali i někteří její bývalí kolegové. Rešeršní práce se ujal mladý historik Martin Macháček. Celý filmařský tým předvedl vynikající souhru a působení dr. Ludmily Pajdušákové v moderní slovenské astronomii objektivně, věcně a velmi citlivě popsal. Znamenité animace pak celému dílu dodaly neotřelý estetický rozměr.

Filmový dokument Lenky Moravčíkové-Chovanec zaplnil další z bílých míst naší nedávné historie. Ukázal, že je velmi potřebné se tématům vědy v zajetí komunistické ideologie věnovat a se ctí se této výzvě postavil. Vznikl mimořádný film evropského formátu, který znamenitě obohatil jak obor historie vědy tak i československou dokumentární tvorbu.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Ludmila Pajdušáková, Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »