< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?
Štěpán Kovář Vytisknout článek

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?
Autor: ČAS.

V úterý 16. února 2016 jsme díky vstřícnosti slovenské režisérky a dokumentaristky paní Lenky Moravčíkové-Chovanec a produkční společnosti Hitchhiker Cinema mohli shlédnout ve světové premiéře dokumentární film „Prvá: Ludmila Pajdušáková”. Na Slovensku bude uveden o něco později na filmovém festivalu Febiofest 2016. Dokument vznikl v rámci cyklu mapujícího osudy slovenských žen, které ve svých oborech dosáhly jistého prvenství. Projekce filmu proběhla jako součást semináře Odborné skupiny pro historii astronomie a díky spolupořadatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak kromě členů a příznivců historie astronomie mísili v obecenstvu astronomové, historici, etnologové i samotní studenti. A filmový zážitek to byl velmi příjemný.

RNDr. Ludmila Pajdušáková své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet a zcela jistě ji lze považovat za první astronomku moderní slovenské astronomie. Tím však vědecká aktivita Ludmily Pajdušákové prakticky skončila a plně převážila osobní ambice vést respektovaný vědecký ústav. Své touze podřídila všechny další kroky. Paní Lenka Moravčíková-Chovanec v mimořádně silném portrétu ženy až s nebývalou precizností vykreslila cestu dr. Pajdušákové od katedry zapadlé vesnické školy do křesla ředitelky vysokohorské hvězdárny na Skalnatém Plese. To v roce 1958 obsadila jen díky silné podpoře komunistické strany a setrvala v něm dlouhých 21 let až do své smrti v roce 1979.

Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu. Autor: Rostislav Štork.
Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu.
Autor: Rostislav Štork.
Předestřený příběh v nás všech rezonoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. Na jedné straně jsme viděli úspěšnou objevitelku komet, křehkou a svým způsobem i hezkou ženu. Na straně druhé pak slovy její vlastní neteře „diktátorský typ ženy, které se někdy až bála” a jak doplnil Vladimír Bahýl: „Kdo se ji postavil, toho prostě zválcovala.” Velmi dojemné a lidsky blízké bylo vzpomínání dvou starších obyvatel ze zapadlé chatrče - ty Ludmila Pajdušáková učila na počátku své pedagogické dráhy, tehdy ještě bez podpory komunistické strany.

Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou. Autor: Rostislav Štork
Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou.
Autor: Rostislav Štork
Příběh Ludmily Pajdušákové v dokumentu pomohli rozkrýt zejména astrofyzik Jiří Grygar, Ludmilou Pajdušákovou vyhození astronomové Vladimír Bahýl a Jiří Lexa, který po ztrátě vědeckého místa na Skalnatém Plese pracoval jako manuální pracovník v překladišti. V dokumentu vzpomínali i někteří její bývalí kolegové. Rešeršní práce se ujal mladý historik Martin Macháček. Celý filmařský tým předvedl vynikající souhru a působení dr. Ludmily Pajdušákové v moderní slovenské astronomii objektivně, věcně a velmi citlivě popsal. Znamenité animace pak celému dílu dodaly neotřelý estetický rozměr.

Filmový dokument Lenky Moravčíkové-Chovanec zaplnil další z bílých míst naší nedávné historie. Ukázal, že je velmi potřebné se tématům vědy v zajetí komunistické ideologie věnovat a se ctí se této výzvě postavil. Vznikl mimořádný film evropského formátu, který znamenitě obohatil jak obor historie vědy tak i československou dokumentární tvorbu.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Další články autora (22)

Štítky: Ludmila Pajdušáková, Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »