Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková.
Autor: ČAS.

Slovenská režisérka a dokumentaristka Lenka Moravčíková-Chovanec natočila koncem roku 2015 dokumentární film o astronomce RNDr. Ľudmile Pajdušákové, která své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet. Ty pozorovala na hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách, kde se později stala dlouholetou ředitelkou. Českou premiéru unikátního dokumentu můžete shlédnout v rámci semináře Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti, který se koná 16. února na FF UK v Praze. Všichni jste na premiéru filmu srdečně zváni!

Film vznikl v rámci dokumentárního cyklu „Prvá”, který se snaží připomenout osudy slovenských žen, které v různých oblastech tvůrčího konání dosáhly prvenství. Z tohoto pohledu lze plně souhlasit, že Ľudmila Pajdušáková je opravdu první astronomkou moderní slovenské astronomie. Byť do své vědecké práce neváhala zakomponovat komunistickou ideologii, která ji mimo jiné v roce 1951 dobře posloužila (společně s Luisou Landovou-Štychovou)ve snaze o odvolání světově uznávaného vědce RNDr. Antonína Bečváře z postu ředitele hvězdárny na Skalnatém Plese, jenž založil.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Jisté prvenství Ľudmily Pajdušákové můžeme také nalézt v tehdejší Československé astronomické společnosti. V roce 1959 došlo k výrazné přeměně společnosti, kdy podle zákona č. 68/1951 Sb. se ta původní musela přeměnit do nové formy - z původního „spolku” na tzv. „organizaci”. Novou podobu hledali členové několik let a jistě to byl nelehký úkol. Vždyť transformaci musel podpořit dokonce i mocný Ústřední výbor KSČ. Debaty vyústily v tzv. výběrovou organizaci, která byla přičleněna k Československé akademii věd. Společnost v nové podobě vznikla na 1. celostátním sjezdu 17. ledna 1959 v Praze a z původních asi 5000 členů jich zůstalo jen 112 - společnost byla nadále určena výhradně profesionálním astronomům.

Ludmila Pajdušáková Autor: Archiv astro.cz
Ludmila Pajdušáková
Autor: Archiv astro.cz
Předsedou „nové” Československé astronomické společnosti se stal všemi respektovaný nestraník dr. Bohumil Šternberk, od roku 1954 ředitel Astronomického ústavu AV ČR. Jeho první místopřesedkyní zvolil sjezd Ľudmilu Pajdušákovou a ta se tak stala první ženou ve vedení přeměněné společnosti. Na konci téhož roku se v Bratislavě situace opakovala, kdy byla v roli místopředsedkyně zvolena do nově ustanoveného slovenského výboru Československé astronomické společnosti. I v tomto ohledu se jedná o jistý druh prvenství Ľudmily Pajdušákové.

Paní režisérka Lenka Moravčíková-Chovanec mi při přípravách nadcházejícího promítání jejího dokumentárního filmu v Praze napsala: „Kontext, že jde o cyklus prvních Slovenek v různých oblastech je velmi důležitý. Je důležitý pro chápání hlediska, na jehož základě film vznikl a čeho si především všímal. Zároveň to myslím naznačí, že nejde o odborný vědecký dokument.” Z ukázky, kterou máme možnost všichni vidět je patrné, že paní režisérka k tématu přistoupila mimořádně odpovědně a s nebývalou precizností. Jsem přesvědčený, že v úterý 16. února 2016 uvidíme na Filozofické fakultě v Praze znamenitý dokumentární film. Jste srdečně zváni.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková, Premiéra, Film, Ludmila Pajdušáková


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »