Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková.
Autor: ČAS.

Slovenská režisérka a dokumentaristka Lenka Moravčíková-Chovanec natočila koncem roku 2015 dokumentární film o astronomce RNDr. Ľudmile Pajdušákové, která své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet. Ty pozorovala na hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách, kde se později stala dlouholetou ředitelkou. Českou premiéru unikátního dokumentu můžete shlédnout v rámci semináře Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti, který se koná 16. února na FF UK v Praze. Všichni jste na premiéru filmu srdečně zváni!

Film vznikl v rámci dokumentárního cyklu „Prvá”, který se snaží připomenout osudy slovenských žen, které v různých oblastech tvůrčího konání dosáhly prvenství. Z tohoto pohledu lze plně souhlasit, že Ľudmila Pajdušáková je opravdu první astronomkou moderní slovenské astronomie. Byť do své vědecké práce neváhala zakomponovat komunistickou ideologii, která ji mimo jiné v roce 1951 dobře posloužila (společně s Luisou Landovou-Štychovou)ve snaze o odvolání světově uznávaného vědce RNDr. Antonína Bečváře z postu ředitele hvězdárny na Skalnatém Plese, jenž založil.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Jisté prvenství Ľudmily Pajdušákové můžeme také nalézt v tehdejší Československé astronomické společnosti. V roce 1959 došlo k výrazné přeměně společnosti, kdy podle zákona č. 68/1951 Sb. se ta původní musela přeměnit do nové formy - z původního „spolku” na tzv. „organizaci”. Novou podobu hledali členové několik let a jistě to byl nelehký úkol. Vždyť transformaci musel podpořit dokonce i mocný Ústřední výbor KSČ. Debaty vyústily v tzv. výběrovou organizaci, která byla přičleněna k Československé akademii věd. Společnost v nové podobě vznikla na 1. celostátním sjezdu 17. ledna 1959 v Praze a z původních asi 5000 členů jich zůstalo jen 112 - společnost byla nadále určena výhradně profesionálním astronomům.

Ludmila Pajdušáková Autor: Archiv astro.cz
Ludmila Pajdušáková
Autor: Archiv astro.cz
Předsedou „nové” Československé astronomické společnosti se stal všemi respektovaný nestraník dr. Bohumil Šternberk, od roku 1954 ředitel Astronomického ústavu AV ČR. Jeho první místopřesedkyní zvolil sjezd Ľudmilu Pajdušákovou a ta se tak stala první ženou ve vedení přeměněné společnosti. Na konci téhož roku se v Bratislavě situace opakovala, kdy byla v roli místopředsedkyně zvolena do nově ustanoveného slovenského výboru Československé astronomické společnosti. I v tomto ohledu se jedná o jistý druh prvenství Ľudmily Pajdušákové.

Paní režisérka Lenka Moravčíková-Chovanec mi při přípravách nadcházejícího promítání jejího dokumentárního filmu v Praze napsala: „Kontext, že jde o cyklus prvních Slovenek v různých oblastech je velmi důležitý. Je důležitý pro chápání hlediska, na jehož základě film vznikl a čeho si především všímal. Zároveň to myslím naznačí, že nejde o odborný vědecký dokument.” Z ukázky, kterou máme možnost všichni vidět je patrné, že paní režisérka k tématu přistoupila mimořádně odpovědně a s nebývalou precizností. Jsem přesvědčený, že v úterý 16. února 2016 uvidíme na Filozofické fakultě v Praze znamenitý dokumentární film. Jste srdečně zváni.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková, Premiéra, Film, Ludmila Pajdušáková


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »