Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”

Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková.
Autor: ČAS.

Slovenská režisérka a dokumentaristka Lenka Moravčíková-Chovanec natočila koncem roku 2015 dokumentární film o astronomce RNDr. Ľudmile Pajdušákové, která své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet. Ty pozorovala na hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách, kde se později stala dlouholetou ředitelkou. Českou premiéru unikátního dokumentu můžete shlédnout v rámci semináře Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti, který se koná 16. února na FF UK v Praze. Všichni jste na premiéru filmu srdečně zváni!

Film vznikl v rámci dokumentárního cyklu „Prvá”, který se snaží připomenout osudy slovenských žen, které v různých oblastech tvůrčího konání dosáhly prvenství. Z tohoto pohledu lze plně souhlasit, že Ľudmila Pajdušáková je opravdu první astronomkou moderní slovenské astronomie. Byť do své vědecké práce neváhala zakomponovat komunistickou ideologii, která ji mimo jiné v roce 1951 dobře posloužila (společně s Luisou Landovou-Štychovou)ve snaze o odvolání světově uznávaného vědce RNDr. Antonína Bečváře z postu ředitele hvězdárny na Skalnatém Plese, jenž založil.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Jisté prvenství Ľudmily Pajdušákové můžeme také nalézt v tehdejší Československé astronomické společnosti. V roce 1959 došlo k výrazné přeměně společnosti, kdy podle zákona č. 68/1951 Sb. se ta původní musela přeměnit do nové formy - z původního „spolku” na tzv. „organizaci”. Novou podobu hledali členové několik let a jistě to byl nelehký úkol. Vždyť transformaci musel podpořit dokonce i mocný Ústřední výbor KSČ. Debaty vyústily v tzv. výběrovou organizaci, která byla přičleněna k Československé akademii věd. Společnost v nové podobě vznikla na 1. celostátním sjezdu 17. ledna 1959 v Praze a z původních asi 5000 členů jich zůstalo jen 112 - společnost byla nadále určena výhradně profesionálním astronomům.

Ludmila Pajdušáková Autor: Archiv astro.cz
Ludmila Pajdušáková
Autor: Archiv astro.cz
Předsedou „nové” Československé astronomické společnosti se stal všemi respektovaný nestraník dr. Bohumil Šternberk, od roku 1954 ředitel Astronomického ústavu AV ČR. Jeho první místopřesedkyní zvolil sjezd Ľudmilu Pajdušákovou a ta se tak stala první ženou ve vedení přeměněné společnosti. Na konci téhož roku se v Bratislavě situace opakovala, kdy byla v roli místopředsedkyně zvolena do nově ustanoveného slovenského výboru Československé astronomické společnosti. I v tomto ohledu se jedná o jistý druh prvenství Ľudmily Pajdušákové.

Paní režisérka Lenka Moravčíková-Chovanec mi při přípravách nadcházejícího promítání jejího dokumentárního filmu v Praze napsala: „Kontext, že jde o cyklus prvních Slovenek v různých oblastech je velmi důležitý. Je důležitý pro chápání hlediska, na jehož základě film vznikl a čeho si především všímal. Zároveň to myslím naznačí, že nejde o odborný vědecký dokument.” Z ukázky, kterou máme možnost všichni vidět je patrné, že paní režisérka k tématu přistoupila mimořádně odpovědně a s nebývalou precizností. Jsem přesvědčený, že v úterý 16. února 2016 uvidíme na Filozofické fakultě v Praze znamenitý dokumentární film. Jste srdečně zváni.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Premiéra filmu PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková, Premiéra, Film, Ludmila Pajdušáková


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »