Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  VIDEO: Dobré vědět 2.0 - velké změny!

VIDEO: Dobré vědět 2.0 - velké změny!

Jiří Grygar ve svém pořadu Okna vesmíru dokořán.
Autor: Filmová databáze.

Program Dobré vědět vzniká na Slezské univerzitě v Opavě. Dosud jej vedl student, který je stabilně mezi třemi nejhoršími v ročníku. Proto jej v roli moderátora vystřídá zkušenější člověk...

Pořad Dobré vědět, který vzniká na oboru Multimediální techniky na Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě, každý týden přináší buď nějakou zajímavost z vědy nebo ukazuje problém tak, aby jej pochopil i laik. Týká se zejména výzkumu vesmíru, ale také se věnuje technice a budoucnosti lidstva.

námět a scénář: Jiří Dobrý
kamera a střih: Jiří Malík
odborná konzultace: Martin Petrásek

 




O autorovi

Štítky: Jiří Grygar


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »