Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s prof. Norbertem Wernerem, průzkum hlubokého vesmíru
Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.
Planetární vulkanolog Mgr. Petr Brož, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR se v naší besedě zaměří na planety Sluneční soustavy a jejich sopečnou činnost.
Jak podtitul napovídá, bude se věnovat nejprve Merkuru poté Venuši a následně Zemi a Měsíci.
V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.
Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Nový díl Rozhovorů o vesmíru opět zanese naši představivost do místa, kolem kterého se vše v naší Galaxii točí: obrovské a jasné hvězdokupy obsahující supermasivní černou díru. Miško Zajaček nám představí spoustu zajímavých objektů, které se v ní nachází, a s pomocí nejnovějších poznatků poodhalí, co jsou G objekty: tajemní obyvatelé centra, kteří se chovají jako hvězdy, ale vypadají jako plyn.
Matematik z VUT Brno Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. se poslední dobou zabývá slunečními zatměními. Výprava do Maďarska v roce 1999 jej přivedla na myšlenku matematického zpracování obrazu. Ze snímků pořízených různými ohnisky a expozicemi získává tak detailní pohledy na sluneční korónu, že o jeho práci projevili i odborníci z NASA.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat.
Reprízu živého vysílání zatmění v USA mužete sledovat tuto neděli 27. 8. od 15:50 na TV Noe. Pořad můžete také sledovat v archivu TV Noe. Blíže zde.
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.
Pozorování oblohy pro veřejnost je vděčnou náplní práce našich hvězdáren. Vždy je příjemné vidět nadšení, které v nich vyvolává pohled na Měsíc, planety nebo některé objekty vzdáleného vesmíru. Veřejná pozorování jsou i skvělým doplňkem výuky na všech typech škol. Této činnosti se pochopitelně věnuje i hvězdárna na Petříně v Praze. Do našeho studia jsme si pozvali Mgr. Lenku Soumarovou ze zmíněné Štefánikovy hvězdárny a ve společnosti moderátora Jindřicha Suchánka se v pořadu Hlubinami vesmíru podíváme nejen na pozorování oblohy.
Premiéru pořadu sledujte již tuto sobotu 3. června 2017 od 18:45 na TV Noe.
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
V dalším díle Rozhovorů o vesmíru jsme měli tu čest se seznámit se švýcarským astrofyzikem Michelem Mayorem, který spolu se svým kolegou D. Quelozem objevil první exoplanetu obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Motivován technologickým pokrokem, náš host odstartoval novou oblast výzkumu v astronomii.
Premiéra v sobotu 3. září v 18:50 na TV Noe. Bližší info včetně repríz
Pořad můžete sledovat i v archivu TV Noe
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
Vánoční svátky nám často připomínají tzv. Betlémskou hvězdu, pod kterou si představíme kometu. V tomto díle nám naše známá dvojice fyziků řekne spoustu historických i vědeckých zajímavostí o pradávné kometě, a dalších kusech velkých vesmírných balvanů. Bližší seznámení s kometami snad pomůže Samuelu Kováčikovi překonat jeho obavy.
Premiéra v sobotu 6. srpna 19:30 na TV Noe Info včetně repríz
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
