Pokračování besedy s prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc., z Českého vysokého učení technického v Praze se bude nejprve týkat obřích planet Sluneční soustavy – Jupitera a Saturnu. Je prokázáno, že v jejich atmosférách existuje heliový déšť? Jaké k tomu vedou a vedly indicie a experimenty?
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Českého učení technického v Praze je pravidelným hostem pořadu Hlubinami vesmíru v televizi Noe. Vzhledem k tomu, že astronomové získali nový úžasný vědecký přístroj v podobě Webbova vesmírného dalekohledu, bude se debata točit i kolem objevů, které již přinesl, nebo je můžeme očekávat. V prvním dílu nás čeká i pohled na vesmír samotný a jeho vývoj a na druhé straně prozkoumáme i nejbližší okolí Země a jejích radiačních pásů.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: Tv Noe.V sobotu 2. března 2013 od 20 hodin se na TV Noe můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto pořadu zůstává prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze a bude nám objasňovat další bližší skutečnosti o vesmíru. Samozřejmě se podíváme podrobněji na plazmu, a proto nahlédneme i ke struktuře vesmíru.
Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konferenci "Astronomické vzdelávanie na základných a stredných školách v 21. storočí", konanou v červnu 2013 v Ružomberku a na konference zabývající se vyučováním astronomii, které se konaly od šedesátých let 20. století. Připravovaná konference navazuje svým zaměřením na popularizaci astronomie rovněž na konference konané v polovině 20. století a těšit se můžete mimo jiné na Dr. Jiřího Grygara, prof. Petra Kulhánka nebo populárního slunečního fyzika doc. Michala Švandu. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 22. září.
Opustil nás významný človek. Ťažko sa hľadajú slová, ktorými by človek popísal smútok zapĺňajúci naše srdcia. Svojim krátkym slovom vyjadrujem pocity nás všetkých astronómov z amatérskej aj profesionálnej sféry.
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.
Dr. Jörgen Linus Wulff byl přijat na místo odborného asistenta na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Rozšířil tak tým vědců zabývajících se teorii strun a obohatil oblast výzkumu oddělení teoretické fyziky o další směr, kterým je holografický princip a jeho využití při výzkumu vlastností fundamentálních sil.
RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně pokračuje ve výkladu o galaktických zajímavostech v jejich centrech. Procesy v akrečních discích u centrálních galaktických černých děr, aktivní galaxie, akreční toky a další dynamické projevy. Jaké to úžasné skutečnosti!
Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.V sobotu 29. června 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou magnetické vlastnosti těles sluneční soustavy.
Zpráva o úmrtí Eugene Cernana, posledního astronauta, který se procházel po Měsíci, zasáhla celý svět. Česko a Slovensko na astronauta a skvělého mentora rovněž velmi vzpomíná, neboť patří i do historie našich zemí díky svým česko-slovenským předkům. Eugene Cernan byl rovněž čestným členem České astronomické společnosti, a tak dnes ráno odešla papírovou poštou kondolence České astronomické společnosti do NASA. Kondolenci sepsali Jan Vondrák a Jiří Grygar v angličtině, její český překlad si můžete přečíst v článku.
V tomto díle se blíže podíváme především do center galaxií. Průvodcem nám bude RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně. Jaké jsou černé díry uprostřed galaxií? Jak velké jsou? Jaké mají vlastnosti a co o nich již víme? Například v naši Mléčné dráze se nachází „podvyživená“ černá díra. Proč? Je to opravdu pro mnohé z nás až překvapivě málo, kolik hmoty za jeden rok pohltí. A jak na tom jsou velké černé díry ve velkých galaxiích?
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Na pátek 14. června 2013 připravuje TV Noe na 20:00 živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Na dotazy diváků budou připraveni odpovídat tři hosté - astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. a teoretický fyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT.
Dnes, v pondělí 12. prosince 2016, slaví šedesáté páté narozeniny americký astronom a astronaut Steven Alan Hawley. Zúčastnil se dohromady pěti vesmírných misí, díky kterým strávil v kosmickém prostoru celkem více než 32 dní.
V tomto díle se Mgr. Martin Jelínek, Ph.D., zaměří ponejvíce na Čerenkovovo záření. Jak vzniká, jak se projevuje? Co je Čerenkovovo záření? Kde všude vznikají observatoře a jaké přístroje slouží k jeho výzkumu? Co víme či nevíme o tom, odkud a z jakých objektů z vesmíru přichází?
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2010 astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a popularizátora astronomie Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 22. října 2010 od 17:00 na 20. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Jak vnímáme Vesmír v roce 2010? Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 147 z 12. 10. 2010.
V posledním roce opustily k našemu zármutku tento svět tři výrazné osobnosti spojené s geodetickou astronomií v českých zemích. V roce 2015 to byl Josef Šuráň, letos v červenci Antonín Rükl a dne 19. září 2016 je následoval Georgij Karský (27. 10. 1932 – 19. 09. 2016), s nímž jsme se naposled rozloučili 29. září 2016 v obřadní síni strašnického krematoria.
Gama záření patří ve vesmíru k těm nejexotičtějším jevům, které známe. Mgr. Martin Jelínek, Ph.D. se v Astronomickém ústavu AV ČR zabývá právě tímto oborem. Co je gama záření, a jak se projevuje? Jsme schopni z těchto vysokoenergetických projevů vydedukovat jaké objekty či úkazy jej produkují?
Dnes, 14. listopadu 2016, oslaví 60. narozeniny bývalý americký vojenský letec a astronaut Kenneth Dwane „Sox“ Bowersox. Účastnil se pěti letů do vesmíru a celkově strávil na oběžné dráze Země více než 211 dní.
S brněnským geologem a astronomem Mgr. Pavlem Gabzdylem se opět vypravíme k nejbližšímu kosmickému tělesu naší Země. Měsíc, běžný až samozřejmý, ale přesto stále objevovaný…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
