Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Magnety sluneční soustavy s Petrem Kulhánkem

Magnety sluneční soustavy s Petrem Kulhánkem

Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.
Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.
V sobotu 29. června 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou magnetické vlastnosti těles sluneční soustavy.

Veřejnost má poměrně dobrou představu o tom, že planety ovlivňuje gravitace a řídí jejich pohyb. Jenomže ona to není jediná síla, která se takto nápadně projevuje. Také magnetismus má na kosmická tělesa veliký vliv. Na rozdíl od gravitace zde platí, že na velikosti nezáleží. Jde spíše o to, jak vypadá těleso uvnitř - jaký pohyb v něm vykonávají částice nesoucí elektrický náboj.

Projdeme se tedy sluneční soustavou od jejího středu až k okrajům. Začneme u Slunce, navštívíme postupně všechny planety a další kosmická tělesa a skončíme na samotné hranici vlivu Slunce. Možná budete překvapeni, jak moc se jednotlivá tělesa z hlediska svých magnetických vlastností liší. Vždyť mezi rozměrově podobnými planetami Venuše a Země je neuvěřitelný rozdíl. A překvapení v našem pořadu uslyšíte určitě víc.

Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem Autor: Český rozhlas
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem
Autor: Český rozhlas
V pravidelných rubrikách se podíváme na Mléčnou dráhu na obloze a řekneme si, v jaké že to vlastně žijeme galaxii. Jaroslav Urbář nás upozorní na problém, o kterém se málo mluví, ale mohl by zcela zhatit let člověka třeba na Mars – ochranu proti škodlivému kosmickému záření.

Jak pořad poslouchat? Pokud budete na internetu, můžete použít přehrávač streamu ČRo Plus. Stanice vysílá i na středních vlnách, digitálně, přes satelit. Vše je vysvětleno zde. Kdo si nenajde čas v sobotu 29. června od 16:10 do 17:00, může si pořad stáhnout z archivu. V něm se objeví jen několik minut po 17 hodině.

Za 14 dní 13. července budeme, tentokrát s Jiřím Grygarem, sledovat planetky a hodnotit, jaké nám od nich hrozí riziko.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Petr Kulhánek, Magnetismus, Nebeský cestopis


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »