Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Planetky jako nebezpečí z kosmu s Jiřím Grygarem

Planetky jako nebezpečí z kosmu s Jiřím Grygarem

Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresba Autor: NASA/JPL-Caltech
Vznik rodin planetek v důsledku kolize - kresba
Autor: NASA/JPL-Caltech
V sobotu 13. července 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou malá tělesa sluneční soustavy – planetky.

O tématu srážky Země s planetkou se hovoří často. Někteří si myslí, že až příliš často, že je to jen strašení lidí. Jiní zase říkají, že nebezpečí od planetek je příliš veliké, a že nejsme na takovou situaci připraveni. S Jiřím Grygarem se pokusíme rozhodnout, který z těchto táborů je blíž skutečnosti.

Počet známých planetek neustále roste, jde o stovky tisíc těles. Většina obíhá kolem Slunce v bezpečné vzdálenosti, ale některé se mohou, v podstatě vlivem náhody, dostat do blízkosti Země. Existuje i skupina planetek, které se kolem Země pohybují pravidelně. Několikrát ročně slyšíme o průletu některé z planetek těsně kolem Země a známe z minulosti případy, kdy planetka Zemi zasáhla. V živé paměti máme pád malé planetky nad ruským Čeljabinskem v únoru letošního roku. V pořadu si pěkně všechny informace utřídíme a sami zjistíte, jestli vás s Jiřím Grygarem uklidníme nebo znervózníme.

Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem Autor: Český rozhlas
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem
Autor: Český rozhlas
V pravidelných rubrikách se podíváme na obloze na konjunkce planet Mars a Jupiter a s bioložkou Janou Kvíderovou se vydáme hledat vodu a život na Mars.

Jak pořad poslouchat? Pokud budete na internetu, můžete použít přehrávač streamu ČRo Plus. Stanice vysílá i na středních vlnách, digitálně, přes satelit. Vše je vysvětleno zde. Kdo si nenajde čas v sobotu 13. července od 16:10 do 17:00, může si pořad stáhnout z archivu. V něm se objeví jen několik minut po 17 hodině.

Za dva týdny, 27. července, se vydáme s Jiřím Grygarem za exoplanetami, tedy planetami obíhajícími jiné hvězdy, než je naše Slunce.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Jiří Grygar, Planetka, Nebeský cestopis


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »